Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Využívání informačních technologií českými úřady

Ročník: 2010, Číslo: 1, Rubrika: Z domova

Využívání informačních a komunikačních technologií a různých informačních systémů ve veřejné správě má za cíl optimalizovat činnost veřejné správy a nabídnout občanům a firmám profesionálnější, rychlejší a méně komplikované služby. Pro rozvoj využívání ICT veřejnou správou je velmi důležitým předpokladem dostatečná vybavenost organizací veřejné správy informačními technologiemi, zpřístupnění on-line služeb klientům, dostatek úředníků schopných pracovat s náročnými informačními systémy a rozvinutá informační společnost, kde jednotlivci a podniky mají přístup k internetu a zcela běžně jej využívají.

Ke sledování využívání ICT v oblasti veřejné správy slouží Českému statistickému úřadu tři základní zdroje. Hlavním z nich je roční šetření o využívání ICT veřejnou správou, které probíhá již od roku 2004 a jeho cílem je monitorovat vybavenost organizací veřejné správy informačními technologiemi a také to, jakým způsobem jsou tyto technologie využívány. Zatím poslední šetření k této problematice proběhlo v první polovině roku 2009 a referenčním obdobím byl 31. prosinec 2008.

Druhým zdrojem informací je průzkum webových stránek organizací veřejné správy, který sleduje zpřístupnění informací a on-line služeb na webových stránkách veřejné správy a pomáhá tak zachytit vývoj sbližování veřejné správy s veřejností. Nejaktuálnější data z tohoto šetření jsou ze srpna 2009.

Třetí zdroj dat z oblasti ICT a veřejná správa nám ukazuje do jaké míry jsou služby nabízené veřejnou správou prostřednictvím ICT využívány ze strany občanů a firem. Tyto informace pocházejí z dalších dvou šetření ČSÚ, a to konkrétně ze šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci a šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru.

Dobrých výsledků ve vybavenosti ICT a poskytování služeb občanům dosahují krajské úřady, organizační složky státu a také největší obce. Se zmenšující se velikostí obce se snižuje i pravděpodobnost, že bude vybavena danou technologií či poskytuje danou službu. Právě u nejmenších obcí však meziročně došlo k nejvýznamnějším nárůstům hodnot, i tak je ale v případě vybavenosti obcí informačními technologiemi stále co zlepšovat.

Vybavenost internetem je v současné době již naprostá samozřejmost a u všech sledovaných kategorií veřejné správy se hodnoty přibližují k hranici 100 %. Rozdíly v případě velikostních kategorií obcí nacházíme u vysokorychlostního připojení k internetu, kdy rozdíl mezi největší a nejmenší velikostní kategorií obcí činil v posledním sledovaném roce 18 procentních bodů. V průběhu sledovaných let však došlo k výraznému zlepšení, v roce 2005 byl tento rozdíl 70 procentních bodů.

Graf 1: Vysokorychlostní internet v organizacích veřejné správy*, k 31. 12.
Graf 1a: Vysokorychlostní internet v organizacích veřejné správy Graf 1b: Vysokorychlostní internet v organizacích veřejné správy

* % organizací daného typu, které se zúčastnily šetření
Zdroj: Šetření o využívání ICT ve veřejné správě, ČSÚ 2009

Kvalitnější a rychlejší internetové připojení s sebou přináší další možnosti v jeho využívání. Jednou z nich je například internetová telefonie, která umožňuje pomocí internetového připojení volání na pevné linky, mobilní telefony a do internetu. V roce 2008 využívalo internet k internetové telefonii 5 krajských úřadů (38 %), 73 organizačních složek státu (20 %) a 731 obcí (12 %). V posledních letech je také stále častější poskytování bezplatného bezdrátového internetu (WIFI) na území obce. Tuto službu nabízelo svým občanům 10 % obcí, přičemž u obcí s 20 000 a více obyvateli je tento podíl vyšší (29 %) a u obcí z menších velikostních kategorií je dále jejich podíl téměř vyrovnán (cca 11 %). Obce svým občanů zpřístupňují IT nejen pomocí WIFI, ale také prostřednictvím přístupu na internet v prostorách organizace. Tuto službu občanům nabízí 71 % všech obcí. Nejvyšší podíl obcí poskytujících občanům přístup na internet v prostorách organizace je u obcí ve velikostní kategorii 1000–1999 obyvatel (82 %). Velmi dobře jsou na tom i nejmenší obce, těch umožňovalo občanům přístup k internetu 66 %, což je více než v případě obcí největších (56 %).

Informační technologie, zvláště pak internet, usnadňují komunikaci nejen na úrovni občan/firma–veřejná správa, ale také v rámci veřejné správy, ať už uvnitř organizace nebo s organizací jinou.

Nikoho asi nepřekvapí, že nejčastěji využívaným způsobem výměny dat a informací, jak v rámci jedné organizace tak i mezi organizacemi různými, je elektronická pošta. V tomto případě se hodnoty u všech sledovaných skupin organizací pohybovaly okolo 95 %.

Dalšími zjišťovanými způsoby výměny dat v rámci jedné organizace byla výměna pomocí softwarové aplikace, intranetu a pomocí elektronických nosičů. Softwarovou aplikaci využívá k výměně dat a informací v rámci úřadu 88 % organizačních složek státu, 85 % krajských úřadů a 59 % obcí. Intranet se v roce 2008 vyskytoval u 74 % organizačních složek státu, 92 % krajských úřadů a u pouhých 33 % obcí. Není nikterak překvapivé, že v rámci menších obcí dochází k výměně dat uvnitř organizace méně často než u obcí větších. Se zmenšující se velikostí obce klesá počet jejích zaměstnanců, agend a také se zmenšuje prostor, které obecní úřad obývá.

Graf 2: Způsob výměny dat s jinými organizacemi veřejné správy*, k 31. 12 2008
Graf 2a: Způsob výměny dat s jinými organizacemi veřejné správy Graf 2b: Způsob výměny dat s jinými organizacemi veřejné správy

* % organizací daného typu, které se zúčastnily šetření
Zdroj: Šetření o využívání ICT ve veřejné správě, ČSÚ 2009

Mezi zjišťovanými způsoby výměny dat mezi jednotlivými organizacemi veřejné správy byla mimo jiné i výměna dat pomocí informačních systémů veřejné správy, pomocí existujících registrů a také výměna dat prostřednictvím extranetu. Pomocí informačních systémů veřejné správy si v roce 2008 vyměnilo data 79 % organizačních složek státu, 85 % krajských úřadů a 53 % obcí. Registry veřejné správy užívalo v roce 2008 k výměně dat s jinými orgány veřejné správy 71 % organizačních složek státu, 77 % krajů a 51 % obcí. Extranet patří podle šetření k nejméně rozšířeným cestám výměny dat mezi jednotlivými organizacemi veřejné správy. K výměně dat ho v posledním šetřeném roce používalo 55 % organizačních složek státu, 23 % krajů a 8 % obcí.

Naprostou samozřejmostí jsou již pro orgány veřejné správy webové stránky, které slouží jako prostředník mezi občanem/podnikem a organizacemi veřejné správy. Měly by na nich být zveřejňovány důležité informace a poskytovány služby tak, aby byla potřeba návštěvy občana přímo na úřadě co nejvíce eliminována. V roce 2008 měly vlastní webové stránky všechny krajské úřady, 90 % organizačních složek státu a 91 % obecních úřadů. Stejně jako v případě vysokorychlostního internetu došlo v průběhu let k nejvýznamnějšímu nárůstu podílu úřadů s webovými stránkami u nejmenších obcí. Obcí s méně než 500 obyvateli má vlastní webové stránky 85 %, v roce 2005 jich bylo 60 %.

Jak vyplývá z výše uvedených řádků vlastní většina organizací veřejné správy webové stránky, podstatné však je, jak jsou tyto stránky využívány pro kontakt s širokou veřejností. Odpověď na tuto otázku nám částečně poskytuje přímo šetření o využívání ICT veřejnou správou, kde jsou v dotazníku kladeny otázky na přítomnost vybraných on-line služeb na stránkách. V případě obcí s rozšířenou působností a vybraných organizací veřejné správy je zdrojem podrobných informací o podobě a informacích na webových stránkách průzkum webových stránek veřejné správy.

Z výsledků šetření vyplynulo, že informace k životním situacím jsou dnes již běžnou součástí webových stránek veřejné správy. Formulář si lze stáhnout na 64 % stránek organizačních složek státu a na 42 % stránek obcí. Jak ukazuje přiložený graf, již méně organizací nabízí na svých stránkách formulář k on-line vyplnění či možnost úplného elektronického podání.

Graf 3: On-line služby na webových stránkách*, k 31. 12 2008
Graf 3: On-line služby na webových stránkách

* % organizací daného typu s webovou stránkou
Zdroj: Šetření o využívání ICT ve veřejné správě, ČSÚ 2009

Výsledky webového průzkumu ukazují, že úřady si plně uvědomují výhody využití informačních a komunikačních technologií. Na webových stránkách již úřady zcela běžně informují o činnosti úřadu, jeho jednáních, rozpočtech, rozhodnutích. Díky informacím o personálním obsazení úřadu, nabídce e-mailového kontaktu a diskusním fórům, je umožněna zpětná vazba na veškerá sdělení a rozhodnutí úřadů. Webové stránky velkých institucí mají spíše formu portálů, které nabízejí velké množství informací a služeb pro specifické skupiny uživatelů. Webové stránky také slouží jako informační uzel pro společenské a kulturní dění v obci či kraji.

Velmi zajímavým ukazatelem sledovaným v rámci průzkumu je dostupnost webových stránek organizací veřejné správy pro těžce zrakově postižené, tzv. Blind friendly. Z výsledků posledního průzkumu vyplývá, že webové stránky v této verzi má 32 % obcí s rozšířenou působností a 24 % orgánů ústřední státní správy. V roce 2009 se již vyskytly i dva krajské úřady s touto verzí svých stránek. Během posledních dvou let došlo k velkému nárůstu počtu organizací, které své webové stránky přizpůsobují pro zrakově postižené občany a tím jim umožňují jednodušší přístup k důležitým informacím z oblasti veřejné správy. V roce 2007 mělo blind friendly webové stránky 8 % organizací ústřední státní správy a pouhá 4 % obcí s rozšířenou působností.

Graf 4: Úřady s "Blind Friendly" webovými stránkami, srpen 2009
Graf 4: Úřady s "Blind Friendly" webovými stránkami

Zdroj: Průzkum webových stránek organizací veřejné správy, ČSÚ 2009

Velmi podstatnými ukazateli, sledovanými pomocí průzkumu webových stránek jsou on-line služby a jejich stupně interakce, které jednotlivé úřady obcí s rozšířenou působností nabízejí. Jedná se například o osobní či matriční doklady, živnostenská oprávnění nebo také stavební povolení. Například nejvíce nabízenou službou on-line byla v roce 2009 možnost vyřídit stavební povolení. Informaci o této službě poskytovalo 10 úřadů z 205 (5 %) a 189 úřadů (92 %) nabízí formuláře ke stažení (jednosměrná interakce). On-line vyplnit formulář (dvousměrná interakce) umožňují v případě stavebních povolení 4 obce s rozšířenou působností. Šetření v srpnu 2009 ukázalo, že ve všech případech dochází k nárůstu počtu obcí s rozšířenou působností, které se těmto základním službám věnují a také dochází k posunu od pouhého zveřejňování informací ke složitějším stupňům interakce.

Graf 5: Základní on-line služby na webových stránkách obcí s rozšířenou působností, srpen 2009
Graf 5: Základní on-line služby na webových stránkách obcí s rozšířenou působností

Zdroj: Průzkum webových stránek organizací veřejné správy, ČSÚ 2009

Celkově lze konstatovat, že průzkum webových stránek veřejné správy v roce 2009 potvrdil narůstající význam využívání informačních a komunikačních technologií při interakci úřadů se širokou veřejností. Provedení a obsah webových stránek se rok od roku zlepšuje a usnadňuje tak občanům, podnikatelům a firmám přístup k informacím a službám.

Jak ukázaly předchozí řádky, nabízí veřejná správa občanům na svých webových stránkách a prostřednictvím moderních technologií ve stále větší míře služby a zveřejňuje stále větší množství informací. Velmi důležité ale je, do jaké míry jednotlivci tyto nabízené služby využívají. Podle posledních údajů (2009) používá internet ve vztahu k veřejné správě 25 % všech jednotlivců starších 16 let, což činí 44 % všech uživatelů internetu. Nejčastěji využívají internet k tomuto účelu jednotlivci ve věku 25 – 44 let (okolo 37 % jednotlivců) a vysokoškolsky vzdělaní jednotlivci (59 % z vysokoškolsky vzdělané populace). Z podniků s deseti a více zaměstnanci jich používalo v roce 2008 Internet ve vztahu k veřejné správě 66 %.

Graf 6: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě, 2009
Graf 6: Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě

Zdroj: Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci, ČSÚ 2009

Kromě využívání ICT ve veřejné správě sleduje ČSÚ také využívání ICT v mnoha dalších oblastech. Konkrétně od roku 2003 probíhají šetření zjišťující výskyt a využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci a také v podnikatelském sektoru. Při zabezpečení potřebných údajů zachycujících stav informační společnosti v ČR ve vybraných oblastech (vzdělání, zdravotnictví, ICT infrastruktura) naší společnosti spolupracuje ČSÚ také s řadou dalších subjektů, především pak s jednotlivými orgány vykonávajícími státní statistickou službu na úrovni jednotlivých ministerstev (ÚIV, ÚZIS, ČTÚ aj.).

Za jednu z hlavních priorit naší práce považujeme bezplatný přístup jak odborné, tak i laické veřejnosti k maximálnímu množství relevantních statistických údajů z oblasti informační společnosti, které má ČSÚ k dispozici.

Dostupné statistické informace, dokumenty a materiály o informační společnosti

Eva Skarlandtová, Český statistický úřad

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2018 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu