V neděli 1. listopadu se naplno rozběhl ostrý provoz Informačního systému datových schránek, projektu, který zásadně mění pravidla doručování ve veřejné správě.

Aktivity MV ČR pomohly

Díky zvýšené snaze Ministerstva vnitra ČR se nakonec podařilo přesvědčit část orgánů veřejné moci, aby s aktivací datové schránky nečekaly na začátek listopadu, kdy byly všechny neaktivované datové schránky spuštěny automaticky, ale více než polovina z nich si je zpřístupnila ještě před startem systému. I díky tomu podle zpráv z MV ČR neprovázely víkendový přechod do ostrého provozu žádné zásadnější technické problémy.

"Je zřejmé, že právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku si datové schránky ve velké míře samy neaktivovaly. Na základě informací o tom, kolik orgánů veřejné moci či právnických osob do datových schránek aktivně nezasahuje, jsem se rozhodl, že budeme zejména orgány veřejné moci a dle možností i právnické osoby opakovně upozorňovat na to, že ve svých schránkách mají nevyzvednuté zprávy. Celý systém a jeho efektivitu budeme po měsíci pečlivě vyhodnocovat. Nechceme připustit, aby komunikace v rámci veřejné správy kolabovala,"
říká Martin Pecina, ministr vnitra.

Aktivovat si v předstihu datovou schránku, a využít tak možnosti důkladně se seznámit se systémem ještě před spuštěním ostrého provozu, se nakonec rozhodlo 4043 orgánů veřejné moci ze 7564. Datových schránek aktivovaných před automatickou aktivací 1. 11. 2009 bylo celkem 110 284.

Bohužel většina právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku, které mají stejně jako orgány veřejné moci schránky zřízené ze zákona, se rozhodla s aktivací vyčkat až do samotného konce. Ministerstvo vnitra proto muselo v noci na neděli 1. 11. 2009 aktivovat 243 662 datových schránek právnických osob z 342 115.

Při vyhodnocování provozu ISDS bude hrát významnou roli fakt, že celý systém umožňuje průběžně zjišťovat, ke kterým datovým schránkám bylo nebo nebylo přistoupeno. Listovní tajemství je zachováno stejně jako v případě klasické papírové korespondence.

Statistiky ISDS

Funkčnost systému potvrzují i další čísla z MV ČR. V pátek 5. listopadu překročil počet odeslaných datových zpráv 90 tisíc, z toho pak bylo přečteno téměř 85 %.

Kritické hlasy

Ani skutečnost, že tuzemská veřejná správa a všichni, kdo mají s informačním systémem datových schránek cokoli do činění, se úspěšně přehoupli přes magické datum 1. listopadu 2009, neznamená, že vše je ideální. Řada expertů i nadále tvrdí, že projekt se měl lépe propracovat a že řada funkcionalit a procesů není dotažena do konce. Publicista Jiří Peterka v rozsáhlém článku na www.lupa.cz upozorňuje na řadu nedostatků. Podle něj se prakticky "zapomnělo" na práci se strukturovanými daty, podcenila se příprava lidí, kteří budou s daty pracovat, a podrobně se zabývá také problémem platnosti elektronického dokumentu bez časového razítka. Zmiňuje rovněž celkovou nedořešenost dlouhodobějšího statutu dokumentů v elektronické formě a vyjmenovává několik dalších dílčích problémů, které mohou využívání informačního systému datových schránek výrazně komplikovat.

Navíc po prvních dnech provozu se – podobně jako před vlastním spuštěním – ozývaly kritické hlasy jak z oblasti veřejné správy, tak ze segmentu právnických osob, kde nutnost práce s relativně složitým systémem bude do budoucna přinášet řadu problémů. Objevily se i názory, že v administrativě se toho pravděpodobně moc nezmění, neboť zprávy a dokumenty sice přicházejí elektronicky, ale okamžitě se tisknou a dále se s nimi pracuje tradičním způsobem. Ministerstvo spravedlnosti pak opakovaně upozorňovalo na problémy s dostupností informačního systému datových schránek. České poště navíc způsobuje řadu problémů fakt, že řada statutárních zástupců firem nereaguje na výzvy a nevyzvedává si zaslané přístupové údaje – otázkou samozřejmě zůstává, zda zvolený systém zásilky do vlastních rukou byl jediný možný a optimální.

Vyčerpávající odpovědi na pochvalné i kritické hlasy pravděpodobně přinesou až následující měsíce a možná roky. Změna tradiční složité administrativy byla určitě nutná a prosazení elektronické komunikace je jistě krokem správným. V případě datových schránek jsme dokonce předběhli řadu vyspělých zemí a posunuli rozvoj e-governmentu v ČR o pěkný kus kupředu. Proti tomu ale stojí argumenty zdůrazňující fakt, že to bylo možná trochu předčasné. Zatím totiž existuje řada technických překážek, které celý systém komplikují, a zároveň celá řada subjektů – především z firemní sféry – není na práci s informačním systémem datových schránek připravena. Očekávaná revoluce v administrativě se tak pro ně může stát noční můrou. V následujícím období by se tak všichni, kdo to s e-governmentem myslí v této zemi dobře, měli zaměřit především na to, aby se informační systém datových schránek vypořádal se svými poporodními bolístkami, získal co nejširší podporu a maximálně stabilizoval.