Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Rozvoj e-governmentu z pohledu Asociace krajů ČR

Ročník: 2009, Číslo: 3, Rubrika: Z domova

Krajské samosprávy hrají v současné době velice důležitou roli při rozvoji řady oblastí života. Výjimkou samozřejmě není ani nasazování moderních informačních a komunikačních technologií do veřejné správy, které by mělo vést ke zvýšení efektivity práce, snížení administrativního zatížení a rozvoji nových elektronických služeb pro občany. Čtenářům Veřejné správy online proto přinášíme odpovědi předsedy Rady Asociace krajů a hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Michala Haška i názory některých dalších hejtmanů…

Mgr. Michal Hašek, předseda Rady Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje

Mgr. Michal Hašek, předseda Rady Asociace krajů a hejtman Jihomoravského kraje
Jaký je pohled AK ČR na současný stav rozvoje informatizace veřejné správy?

Informatizace veřejné zprávy má sloužit především pro přiblížení veřejné správy občanům, snížení byrokratické zátěže pro občany i firmy a zvýšení efektivity veřejné správy. Co se týče přiblížení veřejné správy občanům, mezi pozitiva lze zařadit, že internetová prezentace krajů a možnost elektronického podání jsou již dnes naprostou samozřejmostí a neexistuje kraj, který by tento způsob komunikace nepoužíval. Většina krajů rovněž umožňuje stažení různých elektronických formulářů, avšak jen přibližně polovina krajů umožňuje on-line vyplnění těchto formulářů. Celkově však lze konstatovat, že z hlediska vytvořené komunikační platformy je situace velmi dobrá a kraje jsou leadrem v zavádění e-governmentu v České republice.

Vybudování technologické platformy je ovšem jedna věc a její přiblížení skutečným potřebám a možnostem občanů i firem je věc druhá. Podle posledního šetření Českého statistického úřadu vyhledává na internetu informace ve vztahu ke státní správě v ČR pouze 16,2 % občanů a on-line formuláře vyplňuje pouze 4,3 % občanů. V rámci Evropské unie patří Česká republika v této oblasti k hlubokému podprůměru.

Z výše uvedených údajů je patrné, že elektronické nástroje veřejné správy nejsou pro občany v současné době příliš atraktivní. Proto je nutné hlavní pozornost při rozvoji informatizace veřejné správy upřít především na zvýšení uživatelského komfortu pro občany -- zákazníky veřejné správy. Získání informace nebo vyplnění žádosti musí být stejně jednoduché a uživatelsky přátelské jako je tomu dnes u předních internetových prodejců nebo komerčních poskytovatelů informací a zábavy. Nesmíme dopustit, aby byl informační systém veřejné správy budován inženýry pro inženýry, ale musí být budován především jako nástroj snadné, rychlé, bezpečné, spolehlivé a uživatelsky příjemné komunikace občana nebo firmy s úřadem. Informační systém veřejné správy musí být rozvíjen především z pohledu občana nebo firmy a pro uspokojování jejich potřeb. Při pohledu na procento občanů, kteří využívají elektronické prostředky pro komunikaci se státní správou tomu tak dnes zdaleka není.

Pokud si vypůjčíme marketingovou terminologii, tak ani výborný produkt -- v našem případě uživatelsky přátelský informační systém veřejné správy -- nezaručí jeho samozřejmý úspěch, tedy v našem případě masové využití informačního systému veřejné správy občany. Přirozené výhody elektronické komunikace občany s úřady je nutné občanům aktivně vysvětlovat. Dále je nutné občanům vytvořit podmínky pro využívání internetu, a to především rozšířením přístupu a ekonomické dostupnosti širokopásmového internetu. Je nutné rovněž podpořit systém mimoškolního vzdělávání v oblasti využívání informačních a komunikačních technologií.

Závěrem bych na tuto otázku chtěl odpovědět, že tak jako kvalitu městské hromadné dopravy neposuzujeme podle výkonu motoru jednotlivých autobusů nebo podle počtu jejich převodových stupňů, ale podle toho, zda MHD přepraví občana pohodlně, bezpečně a včas tam kam potřebuje za rozumné peníze, tak i další rozvoj informatizace veřejné správy budeme plánovat a vyhodnocovat především podle toho, do jaké míry občanovi pohodlně, rychle a bezpečně doručí a vyřídí jím potřebné informace a požadavky.

Jaký je váš názor na technologická centra krajů a jejich roli v současném rozvoji eGovernmentu?

Datová centra vnímám jako nezbytně nutnou technologickou platformu pro zavedení e-governmentu ve všech jeho formách. Abychom však veřejné zdroje vynakládali skutečně efektivně, musíme zpracovat studii proveditelnosti, která nám odpoví na základní otázky: jaké existují technologické, právní, finanční a provozní možnosti k naplnění jasně definovaných potřeb občanů a firem na státní správu. Teprve pak je možné začít s realizací datových center. Je zcela nepřijatelné, abychom datová centra začali rozvíjet nekoncepčně, chaoticky a bez jasné vize na několik další let. Předpokládám, že kraje budou mít v oblasti požadavků na technologie velmi podobné požadavky, a tak se zde otvírá potenciál pro celou řadu synergických efektů, včetně kumulace nákupní síly pro získání a provozování potřebných technologií, které by krajům mohly ušetřit významné finanční zdroje. Dále podotýkám, že technologická centra je nutné budovat i financovat jak ucelený program tak, abychom minimalizovali náklady na životní cyklus tohoto programu.

Co pro vás (a AK ČR) znamená informační systém datových schránek?

Myšlenka systému datových schránek je obrovský krok vpřed směrem ke snížení byrokracie a zlepšení rychlosti i spolehlivosti komunikace mezi občanem a státem. Nemohu se vyjadřovat k technologické vyzrálosti a spolehlivosti systému a předpokládám, že systém bude před spuštěním do ostrého provozu řádně otestován, bude plně funkční, stabilní, alespoň uživatelé z řad státní správy budou řádně proškoleni a bude k němu existovat dostupný servis pro řešení problémů, kterých při náběhu systému bude určitě hodně. Jsem přesvědčen o tom, že kraje udělají maximum k tomu, aby systém byl po všech stránkách funkční a připraven k použití od 1. července 2009.

Opět však platí, že ani sebelepší systém nedojde v krátké době k masovému rozšíření, pokud jeho výhody nebudou dostatečně propagovány především směrem k potenciálním zákazníkům, tedy firmám a občanům. Je tedy velmi dobře, že k propagaci systému datových schránek přispívá i Váš časopis, ale musím s politováním konstatovat, že mimo sféru odborného tisku (a čtenáři odborného tisku určitě nebudou tvořit hlavní proud předpokládaných uživatelů) je takříkajíc "ticho po pěšině". AK ČR tedy využije všech svých možností, aby přispěla k propagaci datových schránek směrem k občanům a firmám.

Jaké kroky dělá AK ČR, aby mohla lépe ovlivňovat rozvoj e-governmentu v ČR a prosazovat zájmy krajů?

Všechny již zmiňované oblasti jsou natolik široké a zcela zásadní pro efektivní fungování veřejné správy, proto jsme k podpoře těchto cílů vytvořili i zcela novou komisi informatiky. V dané věci také zvažujeme možnosti vzdělávání našich členů a především bychom chtěli pomoci členům při čerpání strukturálních fondů EÚ.

Chtěli bychom být komunikační platformou po výměnu zkušeností mezi členy, a to jak v oblasti implementace systému datových schránek a základních registrů, tak i dalších informačních systémů v oblasti e-learning, e-health, dopravní telematiky nebo manažerských informačních systémů.

V rámci mezinárodní spolupráce bychom taktéž chtěli pro naše členy získat rovněž zkušenosti se zaváděním e-governmentu z Norska, Nizozemska a Finska, které jsou s jeho zaváděním nejdále.

To, že to myslíme s informatizací veřejné správy vážně, jsme potvrdili podpisem Memoranda o spolupráci v oblasti informatizace veřejné správy, podepsané mezi Asociací krajů České republiky a Ministerstvem vnitra české republiky dne 2. 6. 2009 v Praze.

Naší ambicí v rámci spolupráce je mimo jiné ministerstvu vnitra poskytnout společný feedback k implementaci jím řízených projektů a prosazovat společné zájmy členů i u dalších ústředních orgánů státní správy. Taktéž bychom chtěli naše kroky koordinovat i se sdružením měst a obcí, v oblastech, které jsou pro samosprávu společné.

Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje

Mgr. Jiří Zimola, hejtman Jihočeského kraje
Jaký je Váš pohled na současný stav rozvoje informatizace veřejné správy v ČR?

Rozvoj informatizace veřejné správy přímo souvisí s celkovým rozvojem informačních technologií, který za poslední období prošel značným vývojem. Nové technologie v oblasti ICT nám dávají velký prostor pro zrychlení a zefektivnění činností ve veřejné správě. Tento trend také podtrhuje příprava nové legislativy v oblasti informatizace veřejné správy. Prvním hmatatelným důkazem v této oblasti byl systém Czech POINT. V současné době na tento systém navazuje mimo jiné informační systém datových schránek, příprava základních registrů veřejné správy a první výzvy na čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Nicméně to je stále pouze začátek. Cíl je jasný, přiblížit úřady občanům. Význam oblasti informatizace veřejné správy si jednotlivé kraje ČR jasně uvědomují, což nově dokládá i vznik Komise Rady Asociace krajů ČR pro informatizaci veřejné správy, do které i Jihočeský kraj nominoval svého zástupce.

Jaký je Vás názor na technologická centra krajů a jejich role v současném rozvoji eGovermentu?

Technologická centra sehrají v rozvoji e-Govermentu na území Jihočeského kraje svou nezastupitelnou úlohu. I proto se Jihočeský kraj snaží o koordinaci aktivit v této oblasti s obcemi s rozšířenou působností. Jsme si vědomi toho, že každá obec je na informatizaci veřejné správy připravena odlišným způsobem. Některé obce vyvíjejí v této oblasti své vlastní aktivity, jiným obcím je naopak nutné pomoci. Jihočeský kraj tuto skutečnost vnímá a je připraven obcím nabídnout metodickou pomoc.

Jak se připravujete na zavedení informačního systému datových schránek?

V rámci krajského úřadu připravuje rozjezd informačního systému datových schránek a potažmo implementaci nové legislativy v oblasti elektronizace veřejné správy pracovní skupina složená průřezově ze zástupců různých odborů, zkrátka Jihočeský kraj se snaží být v této oblasti aktivní. Jsem přesvědčen, že u nás proběhne zavedení systému datových schránek bez větších komplikací.

Zdeněk Ryšavý, radní kraje Vysočina pro oblast informatiky, územního plánování a životního prostředí

Zdeněk Ryšavý, radní kraje Vysočina pro oblast informatiky, územního plánování a životního prostředí
Jaký je váš pohled na současný stav rozvoje informatizace veřejné správy v ČR?

Těžko mohu posuzovat situaci v celé České republice, zhodnotím proto pouze stav v kraji Vysočina. Jsem přesvědčený, že informatizace veřejné správy je na Vysočině na velmi dobré úrovni a to i díky tomu, že kraj od svého vzniku řadil rozvoj ICT mezi hlavní priority. Věnoval se nejen vybudování informačního systému vlastního krajského úřadu, ale i rozvoji infrastruktury a služeb na celém území kraje. S využitím strukturálních fondů vybudoval v letech 2004--2006 krajskou páteřní optickou síť ROWANet, v rámci podpory komunikační infrastruktury se nám podařilo prosadit do Regionálního operačního programu NUTS2 Jihovýchod spolufinancování rozvoje otevřených sítí. Zajímavým evropským projektem, který bych chtěl zmínit, je eParticipate -- přímé přenosy jednání zastupitelstva na internetu. Tuto službu využívají v současnosti i některá města.

Projekty měst a obcí podporuje kraj prostřednictvím grantového systému Fondu Vysočiny. V prvních letech to byly např. programy "Webové stránky měst a obcí", "Obec na síti" či "Popularizace informačních technologií", později "GIS měst a obcí", "Metropolitní sítě", "Rozvoj elektronických služeb" nebo "Archivace dat a bezpečnost ICT". V uplynulých 7 letech byla takto poskytnuta podpora ve výši 43,6 mil. korun, tzn. že se spoluúčastí žadatelů bylo do rozvoje ICT investováno téměř 100 mil. korun.

S ohledem na výše uvedené čtenáře asi nepřekvapí, že kraj Vysočina vítá rozvoj eGovernmentu v ČR, který je pro nás potvrzením správného nastavení směru, kterým se na Vysočině dlouhodobě ubíráme. Věříme, že i přes některé problémy, které provázely jeho přípravu, se eGoverment podaří "rozjet" a bude přínosem jak pro orgány veřejné správy, tak především pro občany.

Jaký je váš názor na technologická centra krajů a jejich roli v současném rozvoji eGovernmentu?

Technologická centra krajů budou (spolu s technologickými centry ORP) základními kameny eGovermentu, jejich prostřednictvím bude kraj zajišťovat jednotný rozvoj služeb v celém svém území. V TC bude provozovat aplikace a služby jak pro aktuální (el. spisovna, el. spisová služba), tak pro další etapy rozvoje eGovernmentu (digitální úložiště, digitální mapa veřejné správy, datové sklady atd.). Vedle toho ovšem budou určitě sloužit i pro rozvoj vlastní infrastruktury a provozování dalších aplikací samospráv. Konkrétně u nás na Vysočině počítáme s propojením na některé již fungující projekty (krajská páteřní síť Rowanet, datový sklad, portál strategického řízení).

Potencionální problém vidím ve financování nákladů na vybudování TC z Integrovaného operačního programu, kde je na každé krajské TC alokována částka 20 mil. korun. Z analýzy našeho odboru informatiky ovšem vychází cena realizace TC, zajišťujícího všechny povinné služby, v rozmezí 50--60 mil. korun, tzn. zhruba trojnásobná. To by při dnešní ekonomické situaci a propadu příjmové části krajských rozpočtů mohlo znamenat vážné ohrožení realizace TC a tím i celého zavádění eGovernmentu. Proto společně s MV ČR pracujeme na přípravě financování jednotlivých služeb technologických center z dalších výzev IOP.

Jak se připravujete na zavedení informačního systému datových schránek?

Vedení kraje Vysočina a krajského úřadu si uvědomuje, že zavedení datových schránek je zásadní změnou ve fungování veřejné správy. Nejde jen o realizaci technických opatření, ale především o změnu myšlení lidí, kteří ve veřejné správě pracují. Proto byl začátkem roku vytvořen projektový tým eGoverment, který se problematice zavádění systému datových schránek intenzivně věnuje. Postupně proběhlo školení vedoucích zaměstnanců, testování oběhu elektronických písemností ve spisové službě, připravujeme projekt vzdělávání do OPLZZ a systém e-learningu používání spisové služby.

Odbor informatiky rozběhl intenzivní osvětovou kampaň pro příspěvkové organizace kraje, ve spolupráci s ORP uspořádal řadu seminářů pro informatiky a starosty samospráv. Byla zřízena speciální rubrika věnovaná eGovernmentu na webových stránkách kraje a od poloviny června spustíme provoz Kontaktního centra kraje Vysočina. Z technických záležitostí máme vybraného dodavatele spisové služby pro příspěvkové organizace a připravujeme projekt technologického centra. Takže si dovolím konstatovat, že kraj Vysočina je na "velký třesk" ve veřejné správě maximálně připraven.

Prokop Konopa

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2024 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu