Webmasteři, redaktoři nebo tiskoví mluvčí úřadů se často domnívají, že postačí na webu zveřejnit, co uznají za vhodné a o co se lidé dle jejich soudu zajímají. Ti více znalí zveřejní položky podle vyhlášky Ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb. Věc je však složitější. Existuje několik skupin povinných informací: informace povinně zveřejňované podle zákona o svobodě informací č. 106/99 Sb. (InfZ), pokryté uvedenou vyhláškou, dále ty, které nepokrývá uvedená vyhláška, a konečně informace, jejichž zveřejnění ukládají další zákony. K formě zveřejnění se vtahují i některé další povinnosti.

To, že oblast povinně či aktivně zveřejněných informací začíná nabývat na významu, ukazuje praxe britského Informačního komisaře (nezávislý úřad, prosazující právo na informace), který se poslední rok věnoval vypracování Modelu publikačních schémat pro celou britskou veřejnou správu.

Letošní Zlatý erb, soutěž webů měst a obcí sledující více kriterií, opět ukázal na podceňování tématu povinně zveřejněných informací. Úroveň lze celkově stále označit za velmi špatnou. Soutěžící obce a města této oblasti stále nevěnují dostatečnou pozornost.

Zarážející jsou případy měst a obcí, které se do soutěže přihlásí, ačkoliv stav jejich webu je doslova protiprávní. Míra porušování zákonných povinností je překvapující a diskvalifikuje smysl soutěže jako utkání těch nejlepších. Není přijatelné, aby se v údajné dokonalosti předháněli ti, kteří nesplnili ani základní kvalifikaci.

Ignorování zákonných požadavků se děje i v položkách, které zdaleka nejsou formální a přinášejí občanům a celé otevřenosti správy zásadní oporu. Jde o rozpočty, výroční zprávy o poskytování informací, seznam hlavních dokumentů anebo již poskytnuté informace jiným žadatelům.

Stále je běžné mechanické naplnění některých položek (převzetí cizích, často chybných vzorů). Průměrný počet chyb z 30 hodnocených položek Standardu byl osm (loni deset) chyb na jeden web obce a sedm (loni devět) chyb na jeden web města.

Graf ukazuje, v jaké míře soutěžící nesplnili jednotlivé položky (podrobněji).

Jak tedy má vypadat správné zveřejnění povinných informací?

1) Informace povinně zveřejňované podle InfZ

1. Povinné subjekty musejí zveřejňovat informace podle § 5 odst. 1 a 2. Pouze k této skupině informací se váže uvedená Vyhláška. Stanovuje strukturu a obsah těchto informací. Jde o obdobu dříve dobře známého Standardu ISVS, je však rozšířen o informace dle nového odst. 2, tj. o povinné zveřejnění všech právních předpisů (například vyhlášky a nařízení obce v plném znění) a seznam hlavních dokumentů. Ten představuje jednoduchou metainformaci, tedy informaci o tom, jaké nejdůležitější dokumenty o činnosti úřadu po něm občané mohou žádat. Bude to například rozpočet či strategický plán rozvoje, obce typicky zveřejňují SWOT analýzy, přípravu komunitního plánování či metodiku privatizace bytového fondu a podobně. V této položce, na rozdíl od právních předpisů (vyhlášky, nařízení a další), není právní povinnost zveřejnit i samotné obsahy (plné texty) uvedených informací, avšak je rozumné jejich seznam (tedy sestavu jejich názvů) umístit na web interaktivně tak, aby jejich prokliknutím uživatel získal celý text. Výběr položek je také v zásadě na uvážení obce, zjevnou chybou však je, když není zveřejněno nic. Příkladem dobré praxe je řešení na stránce Jihlavy nebo Šumperka.

   Pasáž povinně zveřejňovaných návodů k řešení životních situací je také podrobně upravena a rozvedena uvedenou vyhláškou. Lze využívat odkaz na webové stránky Portálu veřejné správy a Ministerstva vnitra, ale i jiných subjektů, kde tyto popisy jsou již zpracovány.

   Častou chybou bývá zveřejnění sazebníku úhrad za poskytování informací, platného před novelou InfZ v r. 2006. Po novelizaci však již nelze vyžadovat úhradu za jakékoliv vyhledávání informací, a sazebník musí být formulován jinak. Podceňuje se též významná povinná položka Seznam rozpočtových, příspěvkových, zřizovaných, řízených a jiných organizací, které jsou povinným subjektem zřízeny nebo jsou navázány na rozpočet. Zde je nutno uvést nejen školy a další příspěvkové organizace, ale zejména různé obchodní firmy typu s. r. o. či akciové společnosti, jako bývají Technické služby či Dopravní podniky.

   Ve Výroční zprávě o poskytování informací je třeba uvádět také všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to právní zastoupení, náklady protistrany, ale také náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali. Zde doporučuji zajímavou ukázku: výroční zprávu r. 2007 obce Hajany, která kvůli chybnému poskytování informací málem zbankrotovala.

2. Podle § 5 odst. 3 musejí povinné subjekty na svém webu zveřejňovat informace, které poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a to do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli, což uvedená vyhláška nepokrývá. Je třeba zveřejnit také znění žádosti, jinak by -- bez znalosti, kam směřovala žádost -- nedošlo ani k pochopení poskytnuté informace. Doporučuji tuto rubriku nazvat Informace poskytnuté na žádost nebo Databáze poskytnutých informací. Jako dobrou praxi lze doporučit řešení Prahy 6 nebo Kraje Vysočina, případně Ostravy.

3. Podle § 5 odst. 5 se zveřejňuje veřejně přístupný obsah všech rejstříků, registrů, evidencí a seznamů, což také vyhláška nepokrývá. Půjde obvykle o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní programy snižování emisí podle § 6 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.), které vedou kraje a některé obce. Může jít i o další registry či evidence, které splňují podmínku, že jsou podle zákona alespoň zčásti veřejně přístupné.

   Zveřejnění živnostenského rejstříku lze vyřešit odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání s poučením, že informace odpovídající dané obci se získají zadáním obce do vyhledávání. Naopak rejstřík honebních společenstev za obec nikdo nezveřejní, a přitom jde o informaci o závažném zásahu do vlastnických práv. Je tedy nutné tuto snadnou povinnost poctivě naplnit.

2) Informace povinně zveřejňované podle dalších zákonů

1. Podle zákona o ochraně osobních údajů (§ 18) musejí povinné subjekty zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních údajů provádějí (typ, okruh údajů, okruh příjemců, okruh osob, o nichž se údaje zpracovávají ad.). U některých zpracování, která nevyplývají ze zákonného zmocnění (např. evidence badatelů místního muzea), však tato zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních údajů. Mohu doporučit řešení na stránkách obce Tisá nebo Domažlic.
2. Podle zákona o informačních systémech veřejné správy (č. 365/2000 Sb., § 5, odst. 2, písm. h) musejí všechny úřady veřejné správy na svém webu zveřejnit informace o svém informačním systému. Zjednodušeně řečeno jde o přehled používaného software.
3. Podle stavebního zákona (§ 165 odst. 2) musí pořizovatel (zpravidla obec či kraj) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.
4. Další zákony, které mohou existovat či být nově přijímány, mohou uložit v souvislosti s různými agendami zveřejnit na webu další informace. Úplný přehled takových úprav (pokud vím) není zatím k disposici. V tomto přehledu též neuvádím okruh informací, zveřejňovaný na webu v rámci elektronické úřední desky.

Obecné doporučení

Doporučuji zavést na příslušné stránce webu všechny povinné položky, i když v nich nebude (zatím) nic uvedeno. Zmizí tak pochybnosti, zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, anebo jen to, že zatím na ni v životě obce nedošlo. Například i když zatím žádné žádosti o informace vůbec nebyly vyřizovány, je správné rubriku "informace poskytnuté na žádost" zavést. Uvede se v ní pak , že obec dosud žádost o poskytnutí informace neobdržela. Podobné to bude u nákladů na soudní spory, u honitebních společenstev, pokud v obci nejsou, a dalších takových položek.

Formát zveřejněných informací

Jakékoliv informace, které má úřad k disposici v elektronicky použitelné (např. textové) podobě, musejí při zveřejnění na webu umožnit jejich další textové zpracování uživatelem. To se týká jak povinně zveřejněných, tak také všech ostatních. Zakázáno tedy je zveřejnit dokumenty v takové podobě formátu pdf, která neumožňuje další kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty ve formátu JPG jako obrázek. To neplatí například pro staré zápisy, k nimž není elektronická textová podoba.

Elektronické informace nejsou jepice

Pokud byl jakýkoliv dokument k disposici (v papírové či elektronické podobě), vztahovala se na něj pravidla archivního zákona, spisové služby a skartačního řádu. Nelze je mimo tato pravidla zničit, i když se zdá často tak snadné je vymazat. Pokud k tomu v rozporu se spisovým a skartačním řádem došlo, je povinností úřadu je obnovit z dostupných podkladů. Proto je nepřípustné, aby například elektronický záznam o jmenovitém hlasování zastupitelstva, který po určitou dobu je v elektronickém hlasovacím systému, byl po několika dnech vymazán. Jde o stejný dokument, jako je samotný zápis jednání, a jeho neoprávněné vymazání představuje prohřešek proti spisové službě.