Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Země Visegrádu a srovnání rozvoje informační společnosti s Evropou

Ročník: 2008, Číslo: 1, Rubrika: Ze zahraničí

Na podzim loňského roku proběhla v Lisabonu 4. ministerská konference o eGovernmentu. Pod heslem "Sklízeme přínosy eGovernment" se zde sešli ministři členských států a představitelé dalších zemí, do jejichž kompetence spadá rozvoj informační společnosti.

Cíle stanovené pro oblast eGovernmentu vycházejí především z původní Lisabonské strategie, dále ze závěrů ministerské konference v Manchesteru v roce 2005, rozpracované o iniciativu i2010 doplněnou v červnu 2006 o akční plán pro eGovernment. Ze závěrů konference plyne, že v této oblasti dochází k naplňování cílů a ICT technologie přispívají k ekonomickému růstu celého společenství.

Účastníci konference se shodli na čtyřech oblastech, ve kterých je potřeba dosáhnout lepších výsledků. Jednak je třeba zajistit lepší přeshraniční spolupráci jednotlivých států. Dále prosazováním eGovernment přispět k dalšímu odstraňování administrativních překážek pro občany i firmy a zajistit dostupnost a snadné využívání všech služeb. Další z cílů je dosažení vyššího sociálního dopadu služeb eGovernment se zapojením co nejvíce skupin občanů. eGovernment by se měl stát nástrojem podpory demokracie a podpořit transparentnnost vládních procesů.

Statistika v Evropě

Závěry ministerské konference jsou jedna věc, nyní se zaměříme na statistiku. Využijeme ukazatele získané při šetření v domácnostech, tak v komerčních institucích. Průzkumy se zaměřily na indikaci vybavení počítači, dostupnost šírokopásmového připojení k internetu a využití internetu i služeb eGovernment.

Z porovnání vynecháme Bulharsko a Rumunsko, které vykazují prozatím nejhorší výsledky, ale zvyšují úroveň investic do této oblasti, která přispívá k dalšímu rozvoji. Zdá se, že právě investice, tak budou rozhodujícím faktorem rozvoje. Nejvíce v Evropě investují do oblasti ICT severské země, Velká Británie a také Česká republika. V těchto zemích překračují výdaje 3 % HDP. V ostatních zemích se tyto výdaje pohybují pod průměrnou hranicí 2,7 % HDP. Snad právě proto najdeme nejrozvinutější informační společnost na severu kontinentu. Dánsko a Švédsko jsou vedoucí země co se vybavení počítači a dostupnosti internetu týká. V těchto zemích není ani významný rozdíl mezi vybaveností firem a domácností prostředky informačních technologií. Podíl vybavenosti švédských a dánských domácnostní osobními počítači se blíži 85 %, což je nejvíce v Evropě.

Vybavenost firem informačními technologiemi se v celé Evropě přibližuje téměř 100 %. Průměrný ukazatel pro EU 27 má hodnotu 96 %. Mezi evropskou špičku ve vybavenosti informačními technologiemi se dále řadí Finsko, Nizozemí a Lucembursko. Opačná situace panuje na jihu Evropy. Ze "starých členských zemí" zaostává nejvíce v rozvoji ICT služeb Řecko. Z "nových členských zemích" je dostupnost ICT technologií nejlepší v pobaltských zemích -- především Estonsku a Lotyšsku. Dobré výsledky vykazuje i Slovinsko.

Země Visegrádu

A jak vypadá rozvoj ICT v zemích Visegrádu (V4) při komparaci s ostatními státy Evropské unie? Lze konstatovat, že stav v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku se buď pomalu blíží průměru EU nebo ho v některých ukazatelích překračuje. Velké rozdíly jsou zde však mezi vybaveností domácností a firem.

Zatímco vybavenost a využívání informačních technologií ve firmách je na průměrné až nadprůměrné úrovni, domácnosti se pohybují pod průměrem EU. Česká republika, i přes nejvyšší úroveň investic ze zemí Visegrádu, vykazuje nejhorší vybavenost domácností informačními technologiemi a dostupností internetu v rámci zemí V4. Naopak v sektoru firem je na nejvyšší úrovni.

Přibližně na stejné úrovni je dostupnost ICT technologií pro domácnosti v Maďarsku a na Slovensku a tyto země také dosahují nejlepší úrovně. Polsko vykazuje nejhorší ukazatele v úrovni využívání informačních technologií firmami.

Nejlepší dostupnost služeb eGovernment nabízí Maďarsko a Česká republika. Využívají je, ale opět především firmy. Vzhledem k tomu jsou elektronické služby pro firmy také více rozvinuté. Elektronické služby pro občany stále zaostávají a tak zůstávají málo využité.Zdá se tedy, že největší překážkou pro další rozvoj občanských služeb eGovernment v těchto zemí je dostupnost ICT pro občany, která tak významně omezuje možnost využívání nově nabízených služeb eGovernment.

Elektronické služby

V září 2007 zveřejnila Evropská komise dokument zaměřený na srovnání evropských zemí z pohledu nabídky elektronických služeb -- The User Challenge Benchmarking The Supply of Online Public Services. V tomto dokumentu je hodnoceno 20 základních služeb eGovernment a jejich úroveň napříč Evropskou unií. Dále dokument obsahuje hodnocení jednotlivých zemí. Nejvíce rozvinuté v rámci celé EU jsou služby pro firmy -- daň z příjmu právnických osob, daň z přidané hodnoty, celní deklarace a odvody sociálních dávek za zaměstnance.

Ze služeb pro občany je to daň z příjmu a vyhledávání zaměstnání. Rozvoj služeb pro občany ale mírně zaostává. Nejvyspělejší v dostupnosti elektronických služeb v EU je Rakousko, které v tomto ukazateli dosahuje 100 % a má kompletně pokrytou nabídku služeb eGovernment. Průměr EU 27 hodnotící nabídku elektronických služeb vykazuje 59 %.

Země Visegrádské čtyřky se tak prozatím pohybují pod tímto průměrem. Nejlépe z V4 je hodnocena Česká republika s nabídkou elektronických služeb eGovernment 55 % a velmi dobře je hodnocen i Portál veřejné správy České republiky. Maďarsko a Polsko pokročili v rozvoji služeb eGovernment pouze mírně. Oproti tomu velký pokrok v hodnocení dosáhlo Slovensko, které oproti minulému roku zvýšilo dostupnost služeb eGovernment na 35 %.

Informační společnost v zemích Visegrádu ČR SR HU PL Průměr EU 27 Nejlepší EU Nejhorší EU
Firmy vybavenost počítačem 39 50 50 45 60 Dánsko 85 Bulharsko 21
přístup k internetu 35 46 38 41 54 Nizozemí 83 Bulharsko 19
širokopásmové připojení 28 27 33 30 42 Nizozemí 74 Rumunsko 8
nákup na internetu v posledních 3 měsících 8 10 7 11 23 Velká Británie 44 Rumunsko, Bulharsko 2
komunikace s veřejnou správou získání informací 14 20,1 21,7 12,1 26,9 Dánsko 57,7 Rumunsko 4
stahování formulářů 7,7 14,5 19,1 8,8 17,9 Dánsko 37 Rumunsko 2,6
vracení vyplněných formulářů 3,5 7,9 13,5 3,6 12,6 Dánsko, Nizozemí 32,6 Rumunsko 1,8
Domácnosti vybavenost počítačem 97 97 89 93 96 Nizozemí 100 Rumunsko 77
přístup k internetu 95 93 80 89 92 Finsko 99 Rumunsko 58
širokopásmové připojení 69 61 61 46 73 Švédsko, Finsko 89 Rumunsko 31
možnost online obdržet objednávku 8 7 9 9 15 Dánsko 34 Lotyšsko, Bulharsko 2
webové stránky 70 61 42 53 62 Švédsko 86 Rumunsko 24
komunikace s veřejnou správou získání informací 72 68 43 50 55 Dánsko 81 Rumunsko 38
stahování formulářů 66 69 42 47 55 Dánsko 81 Rumunsko 34
vracení vyplněných formulářů 32 45 28 56 44 Finsko 78 Kypr 8

Údaje jsou v procentech.
Zdroj: Eurostat (2006)

-sus-

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2017 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu