Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Manifest znalostní společnosti 2005

Ročník: 2006, Číslo: 1, Rubrika: Z domova

Na podzim 2004 publikovalo Sdružení pro informační společnost (SPIS) Manifest znalostní společnosti, který se snažil upozornit na nezbytnost rozvoje znalostní společnosti jako klíčového předpokladu pro trvalý rozvoj České republiky. Převládá přesvědčení, že ČR dosud dostatečně nevyužívá potenciálu informačních a komunikačních technologií pro růst své konkurenceschopnosti a pro posun do společnosti vysoce rozvinutých zemí.

Jestliže Manifest 2004 byl komplexním dokumentem identifikujícím jednotlivé základní problémové oblasti, potom Manifest znalostní společnosti 2005 definuje dva klíčové prioritní úkoly, jejichž zvládnutí je nezbytné pro to, aby Česká republika měla šanci obstát jako vysoce rozvinutá země. Je to především zvýšení konkurenceschopnosti země a využití příležitosti dodávat strategické služby s vysokou přidanou hodnotou, vytvořilo nezbytné předpoklady pro transformaci české ekonomiky v ekonomiku založenou na inovacích. Za druhé je nutno odstranit jeden z našich největších handicapů v očích investorů a to je způsob výkonu veřejné správy. Strnulé byrokratické procesy vynucované navzájem neprovázanými agendami veřejné správy jsou jednou ze základních překážek rozvoje podnikatelského prostředí. Proto je Manifest znalostní společnosti zaměřen na konkurenceschopnost a eGovernment.

Konkurenceschopnost

Rosteme dostatečně rychle, abychom v dohledné době dohnali vyspělou Evropu? Rozhodně potěšující je růst hrubého domácího produktu, díky kterému se začínáme blížit zemím s nejvyšším HDP na obyvatele. Míra zaměstnanosti je sice srovnatelná s EU-15, na rozdíl od EU-15 se ovšem v ČR dlouhodobě snižuje, což omezuje využití pracovních zdrojů a tedy i ekonomický růst. Velmi pomalu roste kvalita lidských zdrojů měřená podílem vysokoškoláků na celkové zaměstnanosti a délkou studia. Produktivita práce nedosahuje ani 50 % úrovně EU-15. Struktura zaměstnanosti se sice posouvá ve prospěch služeb, ale tento poměr stále neodpovídá vyspělé Evropě (v České republice za rok 2003 56 % lidí, v zemích EU-15 téměř 70 %).

Ve výši průměrných platů jsme ani ne na třiceti procentech průměru EU-15, ačkoli v zaměstnání trávíme o 20 % více času. Nabízí se otázka, proč platy nerostou stejně jako HDP, když v tomto ukazateli jsme na šedesáti procentech EU-15? Odpověď je jednoduchá. Vzhledem k dosažené úrovni ekonomiky globální investoři do ČR zatím umisťují výhradně investice vytvářející značný tlak na udržení nízkých platů. Česká republika (spolu s Polskem a Kyprem) Evropské unii jednoznačně dominuje v přerozdělování.

Pro zrychlení růstu HDP v České republice je třeba získat výrazně více investorů podnikajících v oblasti služeb pro export a současně výrazně zjednodušit podnikatelské prostředí procesní reformou veřejné správy.

Postavení ve světě

Intuitivní definicí je možno tvrdit, že konkurenceschopnost je "podíl země na světovém trhu produktů". Zřejmě nejkomplexnější a současně měřitelný pohled na problematiku konkurenceschopnosti nabízí Světové ekonomické fórum, které se již více než dvě dekády snaží najít odpověď na otázku, proč jsou některé země schopny udržet dlouhodobý ekonomický růst, zatímco ostatní stagnují anebo dokonce výkonnost jejich ekonomiky klesá.

Pro měření konkurenční schopnosti ekonomiky Světové ekonomické fórum sestavilo tzv. Index růstu konkurenceschopnosti, který se stává ze tří základních pilířů, které jsou obecně uznávány jako klíčové pro ekonomický růst:

  • kvalita makroekonomického prostředí
  • kvalita veřejných institucí
  • technologická vyspělost společnosti.

Vzhledem k tomu, že bohatství národa se vytváří na mikroekonomické úrovni -- firmami, které v dané ekonomice operují, publikuje Světové ekonomické fórum také tzv. Index podnikatelského prostředí. Ten hodnotí dvě oblasti, které jsou klíčové pro podnikatelské prostředí každé země:

  • úroveň firemních strategií a procesů
  • kvalita mikroekonomického prostředí.

Na nejvyšších místech je Finsko a USA. Česká republika zaujímá v žebříčku konkurenceschopnosti 38. místo na světě a v indexu podnikatelského prostředí poskočila na 27. místo.

Fáze rozvoje

Rozvoj konkurenceschopnosti souvisí se stupněm rozvoje ekonomiky dané země a závisí na tom, v jaké ze tří fází rozvoje se nachází. Česká republika je ve fázi, kdy její ekonomika je zaměřená na efektivitu a tažená investicemi. Cílem by měla být ekonomika zaměřená na inovace a vytváření unikátních hodnot, kdy se hlavním zdrojem konkurenceschopnosti stává schopnost vytvářet inovativní produkty a služby za použití moderních technologií a vyspělých technologických postupů.

Index růstu konkurenceschopnosti je postaven na devíti základních pilířích, z nichž každý je klíčový pro určitý typ ekonomiky. Pro ekonomiku postavenou na zdrojích jsou to institucionální rámec, infrastruktura, makroekonomická stabilita a čtvrtým pilířem je zdraví a základní vzdělání.

Zdroje efektivity klíčové pro ekonomiku druhého typu jsou kvalifikované lidské zdroje, efektivita trhu a technologická vyspělost. Ekonomika zaměřená na inovace stojí na pilířích podnikatelské úrovně firem a na samotných inovacích.

Chce-li Česká republika zvýšit svou konkurenceschopnost musí se zaměřit na inovace.

Praktické závěry

Ukazuje se, že je výrazně efektivnější a levnější vytvořit pracovní místa pro vysoce kvalifikované pracovníky (tzv. "bílé límečky"). Náklady oproti vytváření pracovních míst pro "modré límečky" jsou téměř pětkrát menší. Poptávka po strategických službách výrazně roste celosvětově i v Evropě a díky jejich menší investiční náročnosti by při soustředěném úsilí mělo být možné přitáhnout do České republiky řádově větší množství investorů z této oblasti. Tržní příležitost ČR je vytvářena zejména potřebou stávajících dodavatelů obsloužit "neanglicky hovořící" kontinentální Evropu.

Tvrzení, že pouze investoři ve zpracovatelském průmyslu jsou schopni výrazně snížit nezaměstnanost, je mýtus. Ve zpracovatelském průmyslu bylo investováno 30× více než v oblasti zpracovatelských služeb, ale pracovních

míst bylo vytvořeno jen 6× více. Práce "bílých límečků" je finančně hodnocena dvakrát lépe než práce "modrých límečků". Pracovníci v centrech služeb tedy na daních odvádí dvakrát více než pracovníci ve výrobě a pochopitelně také více utrácejí, a tedy více odvádějí státu na DPH. Celkově jsou z pohledu daní a ostatních odvodů pro stát osmkrát "výnosnější".

Aby investoři podporovali tuto cestu i u nás, potřebujeme zlepšit jazykovou vybavenost, zaměstnávat více pracovníků ze zemí mimo EU, zlepšit pracovní legislativu a odstranit vysoké zdanění práce.

e-Government

Veřejná správa investuje rok co rok do informačních technologií, vláda se řídí přijatou Státní informační politikou, penetrace širokopásmového připojení i počítačů v domácnostech utěšeně roste, máme portál veřejné správy, komerční subjekty stále více a více sázejí na digitální komunikaci se svými zákazníky.

Kde je tedy základní problém? Proč vyhodnocení základních srovnávacích kriterií pro aplikaci e-governmentu pořád vychází pro naši republiku velmi nelichotivě?

Základní důvody se pokusíme ukázat v následujících odstavcích.

Evropská komise používá při srovnávání procesní úrovně výkonu veřejné správy dvacet vybraných základních veřejných služeb. Letmým pohledem do následující tabulky si každý sám může vyhodnotit, jak daleko se Česká republika při zjednodušování a zpříjemňování poskytování veřejných služeb dostala.

Tab. 1: Základní služby veřejné správy plně dostupné a vyřešitelné on-line
Služby pro veřejnost
1. Daně z příjmu lze
2. Volná pracovní místa lze
3. Sociální dávky a) dávky v nezaměstnanosti lze
b) rodinné příspěvky lze
c) nemocenské dávky lze
d) půjčky pro studenty nepoužívá se
4. Osobní dokumenty a) pas nelze
b) řidičský průkaz nelze
5. Registrace vozidel nelze
6. Žádost o stavební povolení nelze
7. Oznámení policii nelze
8. Veřejné knihovny lze
9. Rodné a oddací listy nelze
10. Přihlášky ke studiu dle dané školy
11. Změna bydliště nelze
12. Zdravotní dokumentace a služby nelze (mimo IZIP)
Služby pro podnikatele
13. Sociální odvody za zaměstnance lze
14. Daně z příjmu právnických osob lze
15. Odvody DPH lze
16. Registrace firmy nelze
17. Statistické vykazování lze
18. Celní deklarace lze
19. Povolení v oblasti životního prostředí nelze
20. Veřejné zakázky lze (pouze ICT)

Postupy veřejné správy

Při výkonu veřejné správy lze tradičně využívat jen postupy povolené příslušnými předpisy, které většinou vycházejí z metod a nástrojů pro shromažďování, zpracování a distribuci informací, které byly k dispozici na začátku dvacátého století. Moderní informační a komunikační technologie se pak při nejlepším využívají pro optimalizaci vnitřního fungování jednotlivých úřadů, nikoli však pro poskytování lepších služeb občanům a firmám.

1. Úřad před počítači

Vzpomeňme si na úředníka v předpočítačové době. Každý má jasně definovanou pracovní dobu, ve které musí komunikovat se stranami, přijímat od nich podání a poté je vyřizovat a vydávat rozhodnutí. Odtud pochází úřední doba a návštěvní hodiny. Jednotlivé úřady vlastně komunikují mezi sebou prostřednictvím žadatelů, kteří mají vlastní zájem na co nejrychlejším shromáždění všech informací. Proto je prakticky vždy uloženo shromažďování podkladů pro jakékoli rozhodnutí žadateli, a to bez ohledu na to, že lví podíl těchto podkladů pochází od jiných úřadů veřejné správy.

Proces "jednoduché" životní situace – zakládání firmy -- lze rozdělit do 3 fází: získávání podkladů, získávání rozhodnutí a následná úprava evidenčních údajů.

Za předpokladu bezchybného zpracování všech požadovaných informací je třeba k vyřešení této životní situace nejméně 12 návštěv na věcně a místně příslušných úřadech.

2. Úřad s automatizovanou agendou

V průběhu devadesátých let došlo k masivnímu průniku informačních a komunikačních technologií do každodenní praxe výkonu veřejné správy. Přineslo to řadu jednoznačných zlepšení, způsob komunikace občana s veřejnou správou se však prakticky nezměnil.

Pro občana zakládajícího firmu se počet návštěv žádným způsobem nezměnil (12). Pouze díky informacím zveřejněných na internetu se na jednotlivé návštěvy úřadů může lépe připravit, pokud publikované informace jsou dostatečně přesné, aktuální a dostupné.

3. Úřad s univerzálním informačním místem

Projednávaná novela zákona o veřejných informačních systémech představuje "revoluční průlom" ve změně procesů při výkonu veřejné správy. Zřízení univerzálních míst pro pořizování autorizovaných výpisů z jednotlivých systémů veřejné správy však řeší pouze fázi získávání podkladů.

Při případné plné realizaci této novely dojde maximálně ke snížení počtu návštěv úřadů z dvanácti na 6.

Místo důsledné elektronizace správních procesů ve veřejné správě tak tato novela pouze umožňuje výrazně jednodušší produkování papírových výpisů z jednotlivých agend. Znamená tedy z pohledu zákazníka významné zjednodušení, ale ve skutečnosti jen fixuje stávající stav.

4. Úřad s integrovanými procesy

Rozvoj ICT umožňuje ve veřejné správě stejně jako v komerční sféře realizovat zásadní přestavbu procesů výkonu veřejné správy. S relativně nízkými investičními náklady a při využití zkušeností z komerční sféry lze velmi rychle realizovat výkon veřejné správy.

Díky cílevědomé logické centralizaci provozu back-office jednotlivých agend se současným definováním nutných sdílených dat mezi jednotlivými agendami a zásadní reformou procesů front-office v jednotlivých agendách lze dosáhnout úrovně poskytování služeb, která je dnes již běžná v bankovnictví, telekomunikacích a mnoha dalších oblastech.

Úředníci mohou přijímat podání bez ohledu na místní příslušnost, podání mohou být učiněna při osobní návštěvě nebo elektronicky v nepřetržitém provozu. Úředník front-office zodpovědný za vydávání rozhodnutí může snadno získat všechny podklady z ostatních agend veřejné správy, vydat rozhodnutí a jeho podpůrný back-office systém může po nabytí právní platnosti rozhodutí učinit všechny nezbytné evidenční změny v ostatních systémech. Z dvanácti návštěv nezbytných k založení firmy se tak můžeme snadno dostat k pouhým 2 návštěvám (vzorové řešení lze nalézt např. v Dánsku).

Závěrem

Těžiště aktivit vlády a samosprávy při procesní reformě veřejné správy by tedy nemělo být ani v rozsáhlých investicích do jednotlivých agend, ani v masové přestavbě celé legislativy, ale v jasném a cílevědomém úsilí integrovat jednotlivé postupy na rozhraních mezi jednotlivými agendami a úřady. Cílem by mělo být jednoduché procesní zvládnutí běžných životních situací tak, jak je to dnes již běžné v komerční sféře.

SPIS jako sdružení významných dodavatelů informačních a komunikačních technologií je plně připraveno ve spolupráci s veřejnou správou zpracovat pro klíčové prioritní oblasti sdílení dat a integrovaného přístupu k jednotlivým agendám studie proveditelnosti. Na základě zkušeností z komerční sféry i ze zahraničních veřejných správ doporučit nejvhodnější cesty eliminující rizika selhání těchto iniciativ.

Redakčně upraveno. Plné znění dokumentu je možno nalézt na adrese: www.spis.cz

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2019 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu