Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Poskytování dat a informací veřejného sektoru v ČR a v zahraničí II.

Ročník: 2004, Číslo: 5, Rubrika: Zajímavosti

první části článku byla předmětná problematika strukturovaně formulována. Bylo vymezeno, co je předmětem poskytování, o jaká data a informace a z jakých zdrojů by se mělo jednat, jaké kategorie zájemců -- potencionálních přejímajících je možné vymezit. V první části bylo taktéž poukázáno na analytickou studii, kterou k předmětné problematice zpracovala pro Sdružení Nemoforum Česká asociace pro geoinformace.

Druhá část článku se zabývá především zahraničními podklady a dokumenty, jejichž přehled byl již uveden v první části. Jedná se zejména o:

  • směrnici Evropského parlamentu a rady k dalšímu využití informací veřejného sektoru -- dále jen Směrnice EU (Directive 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council of 17 November 2003 on the re-use of public sector information. Official Journal of the European Union, částka L 345/90) ze dne 31. 12. 2003,
  • podkladovou studii k ní, tzv. zprávu PIRA, která se zabývá ekonomickými a sociálními dopady poskytování dat a informací veřejného sektoru podnikatelské veřejnosti (Commercial Exploitation of Europe s public sector information. Final report. PIRA International Ltd. 2000),
  • doporučení jako výstupy evropského projektu GINIE (Geographic Information Network In Europe),
  • přípravné dokumenty evropského projektu INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe).

Nové pohledy na poskytování dat

Tradičně je při diskusích o poskytování dat a informací veřejného sektoru k širšímu využití než jen u prvotního správce zvažováno především:

  • v okruhu veřejného sektoru samého je to zejména racionalita činnosti veřejného sektoru (zamezení duplicit, zkvalitnění výkonu veřejné správy, využití širší informační základny atp.;
  • při poskytování informací občanské veřejnosti se zvláště akcentují výhody elektronického styku - tzv. e-government, šířeji principy otevřené demokracie, e-governance.

V uvedených okruzích se hledají pozitivní řešení a potřeba rozvoje ve prospěch uvedených přístupů je i u nás uznávána, existuje řada realizačních programů.

V jednom okruhu se však názory a přístupy k řešení liší. Jedná se o okruh poskytování dat a informací veřejného sektoru podnikatelské veřejnosti. Ve zkratce je možné vymezit dva krajní přístupy:

  • data a informace veřejného sektoru nejsou podnikatelské veřejnosti zpřístupněna vůbec nebo jen v omezeném rozsahu. Orgán veřejného sektoru se projevuje jako "soukromý vlastník" a snaží se data a informace "prodat" za vysokou cenu. Širší společenské souvislosti ustupují do pozadí.
  • data a informace veřejného sektoru jsou poskytována i podnikatelské veřejnosti v podstatě bez omezení a za přijatelných podmínek nebo bezúplatně (liberální přístup). Obecným zázemím pro tento přístup je akceptace skutečnosti, že se jedná o data již jednou z veřejných prostředků pořízené a tedy již "zaplacené". Podpora rozvoje ekonomiky a tvorby pracovních příležitostí má cestou nepřímých příjmů pro veřejné rozpočty vyšší efekt než "přímý prodej".

V liberálním přístupu je pak obsažen nejen aspekt ekonomický, ale i sociální. Na takový rozvoj a podporu pak nejsou z veřejných prostředků vynakládány žádné další prostředky podpory či aktivní politiky zaměstnanosti, jedná se "jen" o rozhodnutí o takovém způsobu poskytování.

Takový přístup je uplatňován v USA na úrovni federálních orgánů. Evropská diskuse k problematice byla pozitivně na odborné úrovni ukončena zmiňovanou zprávou PIRA, což je komplexní studie dokládající nejen verbálně, ale i číselně přínosy liberálního přístupu oproti jiným možnostem. Právě tato argumentace a tento podklad byly rozhodující pro přijetí výše uvedené Směrnice EU.

Co přináší zpráva PIRA

Zpráva připravená na objednávku Evropské komise konsorciem PIRA International Ltd. v roce 2000 vyhodnocuje ekonomický potenciál dat a informací pořizovaných a spravovaných veřejným sektorem v Evropě. Vyčísluje celkovou hodnotu dat a informací veřejného sektoru a potenciál, který nabízí, budou-li poskytovány volně i komerčnímu sektoru.

Některé konstatované skutečnosti:

  • veřejný sektor je největší producent dat a informací v Evropě. Celková hodnota z nich pramenící činí cca 68 miliard EUR ročně, což je ale mnohonásobně méně než v USA, přesto jde o mohutný ekonomický zdroj, ale značně nevyužitý,
  • využití je ve všech oblastech. Toto využití však může zajistit pouze soukromý sektor,
  • dosavadní opatření v Evropě jsou zcela nedostačující pro využití tohoto potenciálu,
  • politika samofinancování zdrojových míst uplatňovaná v některých zemích nemaximalizuje využívání a využitelnost dat a informací. Při uvolnění pro komerční využití jen za poplatek kryjící náklady poskytnutí by i za minimálních odhadů zvýšení využití došlo ke značnému zvýšení příjmů veřejných rozpočtů oproti současnému příjmu z přímých poplatků. Dosavadní uplatňovaná politika tak není jen proti zájmům soukromého sektoru a koncových uživatelů včetně občanů, ale i proti zájmům veřejné správy samé!,
  • současné prostředí (a chování subjektů veřejného sektoru) při využívání dat a informací veřejného sektoru narušuje pravidla volné hospodářské soutěže. Nedostatečnost účetních informací o subjektech veřejné správy ztěžuje možnost posouzení chování na trhu,
  • podmínky pro poskytnutí dat a informací veřejnou správou nejsou dostatečně transparentní, existují exkluzivní ujednání atp.,
  • k omezení přístupu je někdy zneužíváno i práv duševního vlastnictví (omezení jsou např. motivována obavou z podvodného využití, ochrany kvality dat a informací),
  • obava ze ztráty příjmů u subjektů veřejné správy vede k tomu, že případně omezují další využití svých dat nebo poskytnutí pro další využití předražují. Samotné uvolnění přístupu na bázi zákonů o svobodném přístupu k informacím není opatřením dostatečným,
  • souhrnné přínosy liberalizace poskytování dat a informací veřejného sektoru a uvolnění i pro komerční využití: maximalizace využití informačního potenciálu, rozvoj nového hospodářského sektoru, zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, realizace otevřené demokracie v prostředí informační společnosti.

Co přináší Směrnice EU

Směrnice EU významně mění současné podmínky. Přitom pro výši případných zpoplatnění ponechává rozhodnutí na členských státech EU, dává však pro ně doporučení. Rozhodující jsou následující systémová opatření:

  • formy dostupnosti: pokud možno v elektronické formě, poskytnutí ne později než za 3 týdny, odmítnutí poskytnutí musí být zdůvodněno s uvedením místa, kde se lze odvolat,
  • principy zpoplatnění: pokud je zpoplatňováno, tak celkový příjem za poskytování nesmí překročit skutečné náklady spojené s pořízením, vedením a poskytnutím zvýšené o rozumný zisk pro reinvestice (nákladová cena), je na poskytujícím subjektu prokázat takto stanovenou cenu. Je ale žádoucí, aby ceny byly cenami jen za pořízení výstupů při poskytování,
  • nediskriminace: podmínky musí být nediskriminační, shodné pro srovnatelné okruhy uživatelů,
  • transparentnost: podmínky poskytnutí včetně cen musí být stanoveny předem a zveřejněny, mají být pokud možno elektronicky dostupné,
  • usnadnění získání: licenční smlouvy musí být standardní, publikovány v elektronické formě a je žádoucí aby byly on-line zpracovatelné,
  • musí být zajištěna dostupnost informací o poskytovaných datech a informacích a podmínkách jejich poskytování, nejlépe v elektronické formě v on-line přístupu (metapopis a metainformační systémy),
  • spravedlivá hospodářská soutěž: subjekty veřejné správy se musí vyvarovat možnosti konfliktu s pravidly volné hospodářské soutěže.

Význam projektů GINIE a INSPIRE

Od roku 2001 byly z iniciativy Evropské komise souběžně realizovány dvě významné celoevropské akce -- projekty zaměřené na zpřístupnění geodat a geoinformací: projekt GINIE (Geographic INformation In Europe) a projekt přípravy funkční infrastruktury pro poskytování geodat a geoinformací INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe). V obou akcích se angažovali špičkoví odborníci z celé řady evropských, ale i mimoevropských zemí (především USA) a projekty měly podporu předních evropských institucí a společností. Významným okruhem byla právě oblast podmínek poskytování geodat a geoinformací. Výstupy projektů shrnují nejnovější poznatky a formulují odůvodněné návrhy postupů a řešení.

Projekty GINIE a INSPIRE doporučují uvážit např. následující skutečnosti resp. realizovat následující přístupy:

  • geodata a geoinformace jsou klíčovou komponentou dat a informací veřejného sektoru a jejich speciálním případem. V tomto kontextu oba projekty formulují řadu návrhů shodně se Směrnici EU, se kterou se v jejím rozsahu ztotožňují,
  • cílem všech změn a nových opatření musí být současná maximalizace využití pro veřejnou správu, občanskou i podnikatelskou veřejnost,
  • geodata a geoinformace mají velký význam pro integraci různých státních politik a opatření (stejná a významná informační východiska) a měla by být možnost je takto používat,
  • geodata a geoinformace mají mimořádný význam pro e-government, což není zatím dostatečně vnímáno,
  • v oblasti podmínek poskytování a využití geodat a geoinformací vznikají různá protichůdná hlediska, pro řešení je nezbytný i zásah státu,
  • je potřebné rozlišovat data a informace klíčové referenční (a tím i integrační) povahy, které by měly být volně přístupné,
  • je potřebné zpřístupnění metainformací cestou metainformačních (katalogových) služeb v prostředí Internetu, a to bezúplatně.

RNDr. Josef Hojdar a Ing. Milan Martinek, Sdružení TERIS

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2017 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu