Veřejná správa České republiky se na poli informatiky dlouhodobě potýká s obrovským množstvím softwarových systémů, které slouží pro základní podporu desítek agend výkonu státní správy i samosprávy.

Jde typicky o aplikace, které řeší jednoduché úkoly typu evidence a jsou ve většině případů vytvořeny pomocí jednoduchých vývojových a databázových prostředků. Problém těchto aplikací spočívá ve složitosti jejich integrace, nejednotnosti uživatelského prostředí, nemožnosti datové integrace, relativní náročnosti administrace a samozřejmě v celkových nákladech na pořízení a provoz.

Kraje ČR jako nově vzniklé instituce veřejné správy stojí dočasně v situaci, kdy mohou uváženými kroky v oblasti budování informačních systémů vytvořit integrovaný, funkční a efektivní celek. Výše zmíněný problém množství drobných aplikací trápící v minulosti především pracovníky okresních a městských úřadů byl v rámci procesu informatizace krajů identifikován jako jeden ze zásadních.

Pokus o řešení

V průběhu roku 2001 se pokusil kraj Vysočina formou analýzy vznikajících agend krajů vyprojektovat vlastními silami systém, který by umožnil pracovníkům krajského úřadu pracovat především s evidencemi na jednotné aplikační a datové platformě. Výsledný systém byl po roce úspěšného provozu prohlášen Komisí informatiky rady AKČR a odborem informatizace MVČR za možný směr rozvoje IS krajů. Výsledkem byl vznik zadaní projektu KEVIS -- krajský evidenční informační systém a výběrové řízení na dodavatele řešení pro kraje ČR jehož vítězem se stala plzeňská firma Marbes Consulting. Na přelomu roku 2002/2003 úspěšně proběhla realizace první etapy projektu -- KEVIS I.

Popis projektu KEVIS

Systém evidencí KEVIS slouží především k rychlému aplikačnímu zabezpečení agend orgánů veřejné správy, které jsou evidenčního charakteru. Základem architektury systému je distribuovaná webová aplikace vyvinutá v technologii PHP. Základní databázovou platformou se stal systém MySQL s možností přechodu na téměř libovolný databázový systém.

Základním principem distribuované architektury systému je proces umisťování a replikací jednotlivých evidencí na místo jim příslušející. V principu je možno v prostředí KEVIS rozlišovat čistě evidence čistě interní (jen pro vnitřní potřeby KrÚ), externí (evidence zveřejňované na extranetu KrÚ), externí zapisovatelné (např. na základě registrace uživatele či přiděleného loginu) a centrální (umístěné v centrálním KEVISu). Mezi jednotlivými typy evidencí existuje možnost replikací dat popř. změny jejich typu (přesunu).

Vnitřní architektura

Z pohledu vnitřní architektury je KEVIS navržen jako vícevrstvá aplikace využívající některých generických služeb (základní registry adresářové služby krajů) a zároveň poskytující rozhraní pro potřeby integrace s okolím. Web Services interface KEVISu je navržen jako zcela dynamický - jakákoliv nově vzniklá evidence automaticky získává možnost komunikace přes WS bez potřeby zásahu do kódu aplikace.

Další zajímavostí vnitřní architektury KEVIS je systém tzv. custom skriptů. Jde o části kódu, které jsou volně definovatelné administrátorem systému a umožňují redefinici uživatelského rozhraní. Vývojovým nástrojem je jazyk PHP.

Metodika

Stěžejním úkolem řízení projektu KEVIS je metodika, která umožňuje krajům efektivní koordinaci a vývoj společných evidencí. Výstupem aplikace této metodiky je nejen koordinace evidenčních agend na úrovni krajského úřadu, ale i mezi kraji navzájem. Jedním z důkazů jsou pak centrální evidence, udržované kraji společně v centrálním KEVISu. V současnosti jde např. o celostátní evidenci nestátních zdravotnických zařízení, či projektové evidence AKČR.

V současné době systém KEVIS využívají všechny kraje ČR. V případě centrálního KEVISu je ve spolupráci s MVČR připravována jeho migrace do prostředí KIVS. Zároveň se rozběhla druhá etapa projektu -- KEVIS II.