V současné době lze vidět značný nárůst informačních technologií a s tím spojené pronikání výpočetní techniky, nutně vybavené softwarem, do celé společnosti. Spolu s nárůstem počtu počítačů v komerční sféře i v domácnostech je zde i nárůst případů porušování autorského práva k programovému vybavení -- softwarového pirátství. V současnosti je na území republiky nelegálně užíváno značné množství softwaru, což staví ČR mezi země, které musí ve větší míře pracovat na ochraně duševního vlastnictví v této oblasti. Veřejné zdroje uvádějí výši míry tohoto tzv. softwarového pirátství až na úroveň 43--73 % vůči legálně používanému software a to v závislosti na zdroji prognózy.

Trestná činnost Protože je nutné snížit množství softwaru jenž je užíván v rozporu s autorským právem protiprávně, je odhalování a dokumentování této trestné činnosti potřeba věnovat značnou pozornost. Značná pozornost ochrany autorského práva je věnována i v rámci EU a proto lze očekávat udržení trendu důležitosti ochrany autorských práv i nadále a to i v oblasti softwarového vybavení.

Trestný čin podle § 152 trestního zákona vychází z mezinárodních smluv na ochranu duševního vlastnictví, ke kterým ČR přistoupila. Znění tohoto paragrafu přímo odkazuje na autorský zákon, kde je přesně specifikováno jaké dílo je předmětem ochrany.

Softwarovým pirátstvím jsou všechny útoky na právo autora a další práva k počítačovým programům a databázím uvedená v autorském zákoně. Jedná se pouze o jednu ze součástí problematiky počítačové kriminality.

Vysoké procento nelegálního softwaru v ČR v podstatě znamená, že většina uživatelů výpočetní techniky má ve svém počítači minimálně část softwarového vybavení užívánu v rozporu s autorskými právy. Teoreticky by jediným účinným způsobem okamžitého odhalení této trestné činnosti bylo provedení kontroly veškerého softwarového vybavení v celé zemi což je prakticky nepřijatelné a nemožné.

Občansko-právní vztah

Porušování autorského práva je ve všech svých formách především záležitostí občanskoprávní. Samotný autorský zákon je zejména normou civilního práva a i ve své konstrukci vidí civilní či občansko-právní prostředky k řešení porušování autorského práva (viz § 40 autorského zákona). Pochopitelně nelze z toho přímo vyvozovat, že se nemůže jednat o trestnou činnost pachatele ve smyslu § 152 trestního zákona. Nicméně logickým postupem autora, který se cítí poškozen na svých právech by mělo být řešení občanskoprávní.

Bohužel na druhé straně zde existuje povinnost státu dbát na ochranu práv a mezi jinými i ochranu autorských práv. Problematičností však zůstává vynutitelnost právního stavu a účinný postih narušitelů právě autorského zákona.

Specifickým problémem je i samotná celosvětová počítačová síť. Internet je stejně jako i jiná část lidských produktů zneužíván k zpřístupnění softwaru, který je následně využíván k tzv. "softwarovému pirátství". V počítačové síti Internet se objevují jak servery obsahující nabídku software, tak i informace o tom jakým způsobem používat software, aby byly odstraněny veškeré bezpečnostní prvky sloužící na ochranu autorských práv. V minulosti bylo počítačové sítě Internet využíváno spíše k určité inzertní formě distribuce software v rozporu s autorským právem.

V dnešní době již vzhledem k narůstající přenosové rychlosti i u konečných uživatelů převažuje možnost přímého stáhnutí a následného nezákonného užívání softwaru. Jen pro informaci je nutno uvést, že již samotné umístění počítačového programu získaného na Internetu v rozporu s autorským právem na paměťové médium počítače je možno chápat jako užívání ve smyslu autorského zákona a tudíž je zde možný postih za takovéto chování.

Používané formy

Jednotlivé formy užívání softwaru v rozporu s autorským zákonem lze členit do následujících skupin:

1. neoprávněné užívání software
   1. pronájem nebo půjčování software bez předchozího souhlasu autora
   2. instalace softwarového vybavení na více počítačích, než jak umožňuje licenční politika v návaznosti na počtu legálně užívaných licencí
   3. veškeré užívání software bez souhlasu autora a tudíž v rozporu s autorským zákonem
2. neoprávněné šíření software
   1. instalace nelegálního software do prostředků výpočetní techniky a jejich případný prodej, pronájem nebo půjčování
   2. pořizování kopií z legálně drženého software v rozporu s autorským zákonem pro vlastní potřebu
   3. pořizování kopií z legálně drženého software v rozporu s autorským zákonem pro potřebu třetích osob (nejčastěji za účelem prodeje takovéhoto software)
   4. neoprávněné zveřejňování a tak zajišťování možnosti veřejného šíření software z počítačové sítě Internet

Nejčastější formou páchání tohoto druhu trestné činnosti je tzv. nadlimitní užívání software nad rámec autorského zákona, kdy v reálu dochází k tomu, že jedna licence je instalována na více počítačů, tedy v rozporu s licenční politikou a autorským zákonem. S rozšířením vnitřního síťového propojení počítačů dochází k uvedenému "nadlimitnímu užívání software" i formou sdílení konkrétního softwaru mezi více počítači, resp. uživateli. Obdobná situace je i při využívání tzv. freeware softwaru, který je bez omezení možné šířit v nekomerční sféře, avšak v komerční sféře je toto šíření vázáno nutností nákupu softwaru.