Projekt "Právo na informace" shromažďuje soudní rozsudky z oblasti poskytování informací. Mezi dosud známými rozsudky, kterých je cca 25, dochází nejčastěji k tomu, že obec prohrává spor o informace kvůli procesním a formálním chybám při svém postupu v dané kauze (zveřejněno na www.otevrene.cz -- nástupnický server po www.ostosest.cz).

Zpravidla jde o nesprávnou formu odpovědi tazatelům, kdy vyjádření neobsahuje stanovené náležitostmi. V jiných případech zase úřad prohrává spor proto, že nesleduje stanovené lhůty anebo nebere v potaz, že i zaslání neformálního přípisu má v tomto případě stejný právní dopad jako vydání rozhodnutí. Často se rovněž nesprávně odůvodňuje neposkytnutí informací ochranou osobních údajů.

V poslední době se objevují nové možnosti, jak dosáhnout větší otevřenosti úřadů směrem k veřejnosti. Dosud takové pokusy probíhaly zpravidla pouze v rovině politického rozhodnutí představitelů obce, realizovaného více méně intuitivními kroky k poskytování informací a zapojování veřejnosti do rozhodování.

Chci však upozornit i na možnosti, které při zvyšování otevřenosti úřadů vznikají v rovině organizační, v řízení rozhodovacích procesů a jeho softwarové podpoře. Úřady, které přistoupily k transformaci mění postupně strategii řízení tak, aby politická vůle byla s co nejmenšími třecími plochami přenášena na výkonnou složku -- na úřad.

Politika otevřenosti

Základní myšlenkou při této činnosti je chápání jednotlivých článků úřadu jako realizátorů procesu přidávání hodnoty k jednoznačně definovaným vstupům -- "produktům" úřadu. V této souvislosti se v úřadě provádí analýza rozhodovacích procesů, vytváří se procesní mapa, sleduje se informační průchodnost jednotlivých rozhodovacích a správních procesů.

Vzniká detailní procesní nákladová analýza (analyzují se možné finanční přínosy redesignu jednotlivých procesů), může se aplikovat "Balanced Scorecard" -- metodika tvorby, vyvažování a parametrizace jednotlivých cílů strategie. Účelem projektu jsou změny řízení, vazeb a využití automatizovaného zpracování dat tak, aby se především zjednodušily správní procesy a dosáhlo se finančních úspor. Díky tomu však zároveň vzniká unikátní a zásadní šance také pro přímé uskutečňování politiky otevřenosti.

Prakticky má tento postup význam při vyjasnění a hlavně zjednodušení postupu, jak zveřejňovat informace z jednání zastupitelstva, z jednání rady či výborů a komisí. Dnes je běžné, že v obcích panuje mírně řečeno chaos v tom, co a jak se z těchto jednání poskytuje veřejnosti.

Vrcholem těchto absurdit je například postup obce Deštná, kde došlo k tomu, že člen zastupitelstva má mít kvůli chybné aplikaci zákona o obcích menší práva než člověk, který ani není občanem obce. Bohužel příslušný soud dokonce tento stav potvrdil, a dostal se tak do rozporu s rozsudky několika jiných soudů.

Systém identifikátorů

Bude na soudní soustavě, aby svůj názor sjednotila. Některé obce například odmítají svým zastupitelům poskytnout kopie jednání rady. Omylem tak vykládají zákon o obcích jako omezení práva na informace, zatímco tento zákon pro zastupitele a občany obce přináší naopak rozšíření práv na informace.

V zájmu zdokonalení procesu předávání informací jde konkrétně o to, že materiály, které projednává rada a další orgány obce, mohou již při své standardizované přípravě pracovníky úřadu být podpořeny takovým software, které k jednotlivým citlivým informacím přiřazuje identifikátory. Ty pak automaticky přizpůsobí dokument k poskytnutí nebo k nahlédnutí v různých situacích.

Kombinace zákona o obcích, zákona o ochraně osobních údajů a obecný zákon o svobodném přístupu k informacím totiž přináší situaci, kdy informace musí být osobě, která není občanem obce, poskytnuta v jiné podobě než občanovi obce, natož členovi zastupitelstva.

Podoba informace

Konkrétní příklad ukáže tuto kaskádovitou podobu informace, zpracované pro jednání rady (v závorce i označuje identifikátor):

1. Rada obce projedná odpuštění dluhu na nájmu v sociálně odůvodněném případě. Zápis jednání obsahuje úplnou identifikaci osoby (i), popis problému, podklad s údaji o sociální situaci (i), stručný záznam vznesených argumentů (i), záznam hlasování. Usnesení obsahuje úplnou identifikaci osoby (i), typovou charakteristiku problému a návrhu na rozhodnutí, záznam a/nebo výsledek hlasování. Usnesení může mít verzi pro nahlížení občanů obce, kteří nejsou členy zastupitelstva, v níž bude osoba uvedena jen iniciálami.
2. člen zastupitelstva má právo seznámit se s celým tímto spisem (zápisem i usnesením) bez jakéhokoliv omezení, na základě zákona o obcích.
3. občan obce má právo seznámit se jen s usnesením rady bez podávání žádosti nahlédnutím do anonymizované verze (např. budou uvedeny jen iniciály, pokud to postačuje ke skutečné anonymizaci), na základě zákona o obcích.
4. osoba, která není občanem obce obce má právo seznámit se s informací podáním žádosti a postupem podle zákona č. 106/99 Sb., přičemž údaje o osobě budou tzv. anonymizovány.
5. pokud úřad v rámci své politiky otevřenosti publikuje svá rozhodnutí (tiskem, na internetu), pak může uvedenou informaci takto šířit jen v rozsahu jako pro osobu, která není občanem obce.

Závěrem

Při rozboru procesů rozhodování a přípravy podkladů na obci je možné obdobné dokumenty již připravovat s ohledem na tento informační aspekt a zabudovat do nich již automatizovanou podobu jejich verzí pro různé okolnosti poskytování.

Maximální informační otevřenost, publikování dokumentů projednaných v orgánech obce na internetu potom prakticky okamžitě může být zcela jednoduchou operací na dvě "kliknutí". Přitom se však nepřekročí zákonná ochrana citlivých informací.