Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Zpráva o pokroku

Ročník: 2002, Číslo: 4, Rubrika: Ze zahraničí

Kandidátské země musí ještě před vstupem do Evropské unie vyvíjet velké úsilí, mají-li se stát součástí budoucí integrované informační společnosti. Cílem akčního plánu eEurope+ je především pomoci urychlit modernizační trendy v kandidátských zemích. "Zpráva o pokroku", projednaná na červnové konferenci v Ljubljaně hodnotí dosaženou úroveň a formuluje první závěry.

Ačkoliv většina kandidátských zemí učinila výrazný pokrok od zahájení reformního procesu na počátku 90. let, stále zůstává mnoho oblastí, ve kterých je současná situace daleko za stavem většiny členských států.

Výsledky předložené v první průběžné zprávě o realizaci akčního plánu eEurope+ ukazují, že informační společnost do velké míry v kandidátských zemích EU existuje a je předmětem výrazného politického zájmu vzhledem ke svému potenciálu pro ekonomiku a společnost v dané zemi.

Prvotní závěry vyvozené z pozoruhodného množství údajů, které byly shromážděny, je možno shrnout do několika okruhů.

Cenové problémy

Všechny kandidátské země přijaly jasný politický závazek pokročit s realizací informační společnosti a snížit hloubku digitální propasti. Zbývá ovšem ještě podstatné množství práce, neboť informační společnost je rychle se pohybujícím a složitým cílem. Značného pokroku je dosahováno v realizaci účinného koncepčního a regulačního rámce založeného na komunitárním právu, zvláště v oblasti telekomunikací.

V oblasti základního přístupu k telekomunikacím se průměrné procento domácností, které mají pevnou telefonní linku se dostává na průměr EU. Míra rozšíření mobilních telefonů je velice vysoká a často přesahuje rozšíření pevných linek.

Přetrvávají zásadní problémy v potenciálním využití těchto technologií k přístupu k internetu. Je známo, že pevné telefonní sítě mají vysokou míru chybovosti na linku a ve venkovských oblastech je špatné pokrytí. Navzdory vysoké míře penetrace nelze předpokládat, že nynější generaci mobilních sítí lze použít pro přístup k internetu. Dostupnosti kabelové televize zatím nebylo využito k přístupu k internetu a alternativní technologie nejsou rovněž nasazeny.

Dostupnost služeb pevných telefonních linek nekoreluje s jejich využíváním k přístupu k internetu. Ceny přístupu k internetu se navíc po přizpůsobení kupní síle v kandidátských zemích výrazně liší, a to 7--8násobně za přístup mimo špičku a 13-15násobně ve špičce. V zemích s vyššími skutečnými cenami přístupu to může být podstatnou brzdou používání internetu. Cena přístupu k internetu i náklady na koupi osobního počítače představují významnou část čistého příjmu a jsou blokujícími faktory rozšiřování přístupu domácností k internetu.

Základem jsou školy

Při srovnání nákladů na přístup k internetu s jeho pravidelným používáním vznikají důkazy naznačující, že vysoké ceny znamenají méně pravidelného užívání. Je jasné, že ke stimulaci používání internetu je třeba konkurenční nabídky služeb vedoucí k nižším cenám přístupu. Důležitost efektivního a řádně vymáhaného konkurenci nakloněného regulačního rámce je samozřejmá.

Až na několik výjimek je rozšíření počítačů ve školách stále nízké. Navíc ještě existuje značný rozdíl mezi zeměmi u všech tří úrovní (základní, střední a vysoké školy). Zdá se, že asi polovina počítačů ve školách je připojena k internetu, v některých zemích zemích přes vysokorychlostní připojení. Většina zemí má ambiciózní programy, jejichž cílem je připojit školy a poskytnout počítačová zařízení. Vzhledem k nezbytné důležitosti investic do mládeže pro budoucnost jednotlivých zemí, bude třeba věnovat zvláštní pozornost této oblasti včetně širší výměny zkušeností.

V mnoha zemích je buď penetrace pevných linek (linek technicky schopných umožnit připojení k internetu) nízká a někdy se dokonce snižuje. Nejsou k dispozici alternativní přístupové technologie a osobní počítače jsou drahé. Místa veřejného přístupu k internetu tedy zůstávají velmi důležitým prostředkem přístupu k internetu pro širokou veřejnost. O to větší koncepční pozornost je třeba tomuto problému věnovat.

Elektronická veřejná správa

Významný pokrok byl učiněn v online poskytování veřejných služeb prostřednictvím kroků v oblasti elektronické veřejné správy. V tomto ohledu sehrává důležitou roli místní samospráva a ústřední správa coby hlavní poskytovatelé služeb a jsou důležitým podnětem pro transakce elektronického obchodu díky iniciativám v oblasti elektronického nákupu (elektronické tržiště). Rozšiřování služeb elektronické veřejné správy musí zůstat prioritou, neboť působí jako katalyzátor zavádění informační společnosti v kandidátských zemích.

V oblastech jako je elektronický obchod, životní prostředí, doprava a v několika dalších okruzích Akčního plánu eEurope+ je k dispozici málo dat nebo údaje nejsou vůbec. Zájem provádět podrobnější analýzy podtrhuje potřebu zvýšené kapacity národních statistických úřadů a výzkumných institucí, které umožní patřičné analýzy ukazatelů informační společnosti coby vstupu pro tvorbu koncepcí.

Celkově lze říci, že v absolutním měřítku existují značné rozdíly mezi kandidátskými zeměmi. Některým se zjevně daří lépe než mnoha členským zemím EU, ale mnoho z nich má před sebou ještě hodně dohánění.

Shrnutí problémů

Nástup internetové ekonomiky brzdí klasický problém. Je třeba vytvořit kritické množství uživatelů a zároveň je nutné poskytovat vhodnou a užitečnou obsahovou náplň. Tempo nástupu je ovšem vysoce závislé na kupní ceně počítače, rychlosti internetového připojení a přístupu a ceně užívání.

Je třeba věnovat pozornost účinnému vymáhání regulačního rámce nakloněného konkurenci, aby byla snížena cena a zvýšila se penetrace. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat přípravám na implementaci nového souboru právních norem EU v oblasti komunikačních služeb.

Důležitými tématy příští fáze akčního plánu eEurope+ tedy jsou:

  • dokončení implementace evropského acquis souvisejícího s informační společností
  • zavedení alternativních technologií přístupu k internetu;
  • poskytnutí počítačů školám a jejich připojení k internetu,
  • zvýšení počtu míst veřejného přístupu a další rozvoj služeb elektronické veřejné správy a místní obsahové náplně.

Od vyhlášení akčního plánu eEurope+ vznikla celá řada nových výzev, zvláště v oblasti počítačové kriminality a bezpečnosti informací. Těmi bude nutné se zabývat v příští fázi akčního plánu eEurope+.

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2018 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu