Samolepkou "Veřejný Internet" je možné napříště označit všechna místa, přístupná veřejnosti, odkud se lze připojit na Internet, a to jak zdarma tak za úplatu. Cílem společného projektu Úřadu pro veřejné informační systémy a sdružení BMI je umožnit občanům snadnější orientaci při hledání místa, odkud mohou komunikovat se světovou počítačovou sítí a získat alespoň přibližné informace.

Údaje o množství veřejně přístupných míst s internetovým připojením se stávají jedním z kritérií vyspělosti informační společnosti. Akční plán společného programu kandidátských zemí EU k realizaci informační společnosti eEurope+ 2003 uvádí jako jeden z indikátorů počet veřejných internetových míst na 1000 obyvatel. Aby byla umožněna všem občanům účast v ekonomice založené na znalostech, je třeba zajistit princip rovných příležitostí a brát v úvahu potřeby všech bez ohledu na věk, sociální, zdravotní nebo geografické znevýhodnění.

Významná role knihoven

V České republice se v minulých letech podařilo díky programu Veřejné informační služby knihoven (VISK) zajistit internetové připojení pro téměř tisíc veřejných knihoven, které jsou nejčastějším veřejným místem s přístupem k Internetu. Bohužel, v rozpočtu na rok 2002 Ministerstvo kultury s pokračováním programu nepočítá.

Přesto se možnosti občanů využívat připojení k Internetu na veřejně dostupných místech mírně zlepšují. Ukázal to výzkum, který se uskutečnil v říjnu a listopadu minulého roku v okresních městech ČR. Tento projekt realizoval Úřad pro veřejné informační systémy ve spolupráci se společností Cisco Systems ČR a SR a BMI sdružením. Stránku nabídky při výzkumu zkoumala metodou "utajeného nákupu" v okresních městech společnost DEMA, společnost Markent zjišťovala prostřednictvím rozhovorů poptávku po informacích a veřejně dostupných místech s připojením k Internetu.

Tazatelé společnosti DEMA navštívili celkem 576 míst ve všech okresních městech ČR a zjistili, že na 31 % z nich se občané mohou připojit k Internetu. V každém z měst se tázali na okresním a městském úřadu, v městské knihovně, na poště (největší, hlavní), autobusovém i vlakovém nádraží (hlavním, největším), v hotelu (největším v centru města) a v internetové kavárně.

Internetem pro veřejnost byla vybavena naprostá většina městských knihoven (98 %). Zájemci byli úspěšní i v každém šestém hotelu (18 %), každém sedmém úřadu státní správy (13 % okresní úřad a 14 % městský úřad), na každém dvacátém pátém vlakovém nádraží (4 %) a třicáté třetí poště (3 %). Zcela bez úspěchu odešli ze všech autobusových nádraží.

Reálnost nabídky

Z hlediska složení souboru reálné nabídky tvořily internetové kavárny a knihovny po 39 %, veřejná správa 12 %, hotely 7 %, nádraží 2 % a pošta 1 %. Zájemci uspěli nejčastěji v Královéhradeckém kraji (40 %) a Praze (38 %) a naopak nejméně často v Karlovarském kraji (25 %).

Dále se ukázalo, že třetina míst s připojením k Internetu disponuje jedním až dvěma počítači; čtvrtina je vybavena 3 až 5 počítači; další čtvrtina má 6 až 10 počítačů; osmina míst má k dispozicí více než 11 počítačů. Vybavenost internetových kaváren je vyšší (v průměru 7,7 počítače) než knihoven (4,6), hotelů (3,2), městských (2,4) a okresních úřadů (1,3).

Téměř všude lze využívat Internet od pondělí do pátku, na více než dvou třetinách míst také v sobotu, necelá polovina míst je otevřena i v neděli. Městské knihovny jsou vázány na provozní řád, internetové kavárny mají "volnější ruku" a mohou provoz usměrňovat podle potřeb. Úřady veřejné správy omezují nabídku zejména v úterý, ve čtvrtek a v pátek, o víkendu mají otevřeno obvykle internetové kavárny a hotely, v sobotu i knihovny.

Pracovníci, se kterými hovořili zájemci o Internet, hodnotili vytíženost daného místa nejčastěji jako dobrou; to znamená, že občané mají o Internet na tomto místě zájem, nikoliv však enormní, takže mohou být plynule uspokojováni.

Poptávka po informacích

Cílem výzkumu, který na vzorku 1254 obyvatel okresních měst ČR provedla společnost Markent, bylo zjistit poptávku veřejnosti po informacích a možnosti jejího uspokojení prostřednictvím Internetu.

Výzkum přinesl kromě jiného informace o preferovaných formách získávání informací o vybraných tématech jako například doprava, obchodní záležitosti, kultura, hobby, volný čas. Zvláštní pozornost byla přitom věnována občanským záležitostem, tedy informacím, které občané získávají od úřadů veřejné správy. Výzkum potvrdil dominantní význam osobních návštěv úřadů veřejné správy -- více než dvě třetiny obyvatel okresních měst v současnosti navštěvuje tyto úřady osobně. Nicméně osobní vyřizování občanských záležitostí návštěvou na úřadech preferuje "pouze" 44 % dotázaných, přičemž největší část respondentů, kteří nyní osobně navštěvují úřady, by si přála vyřizovat své záležitosti prostřednictvím WWW.

Výzkumné šetření dále poukázalo na hlavní faktory, které obyvatelé považují za důležité při získávání informací od úřadů. Nejdůležitějším aspektem je splnění účelu návštěvy občana na úřadu, resp. poskytnutí uspokojivé odpovědi; dalším významným aspektem je ochota a vstřícnost personálu a v neposlední řadě také profesionalita poskytovatele informací (v tomto kontextu je velmi významná poptávka po přesných a pravdivých informacích poskytovaných i méně formálními prostředky -- například ústně nebo na webu). Důležitost jednotlivých faktorů přitom z hlediska meziročního srovnání nezaznamenala žádné změny.

Výzkum rovněž zkoumal očekávané a preferované umístění veřejného Internetu a zájem o komunikaci s úřady prostřednictvím Internetu. Ten byl největší mezi obyvateli Prahy (82 %), Zlínského (80 %) a Moravskoslezského kraje (74 %), nejmenší v Pardubickém (59 %) a Středočeském kraji (49 %). Tyto údaje se vztahují ke skupině respondentů, kteří používají Internet (27 %) nebo mají o jeho využívání zájem (39 %), celkem tedy 66 % z celkového souboru. Největší překážkou zájmu o komunikaci s úřady prostřednictvím Internetu je absence vlastního připojení k Internetu, popřípadě absence možnosti využívat Internet k soukromým účelům; významné jsou rovněž obavy ze zneužití osobních údajů spolu s nevyhovující formou komunikace, která postrádá lidský rozměr (tyto faktory odrazují přibližně dvě pětiny respondentů, kteří Internet používají nebo mají o jeho využívání zájem).

Necelé dvě třetiny (65 %) z dotazovaných, kteří používají Internet nebo mají o jeho využívání zájem, znají v obci, kde žijí, alespoň jedno veřejně dostupné místo s připojením k Internetu. Největší meziroční nárůst povědomí byl zaznamenám v krajských městech Ústí nad Labem, Jihlava, Zlín, Liberec a Brno. Největší část dotázaných by intuitivně hledala veřejné připojení k Internetu v internetové kavárně a v knihovně (shodně téměř tři pětiny respondentů). Obě uvedené lokality současně zůstávají na předním místě pokud jde o preferované umístění veřejného Internetu; následovány jsou potom obecními/městskými úřady a Úřady práce.

Ve většině krajů byly odhaleny výrazné rozdíly ve využívání Internetu mezi obyvateli krajského města a okresních měst. Výjimkami, kde je více pravidelných uživatelů Internetu v okresních městech, jsou jen Olomoucký a Pardubický kraj. Naopak největší rozdíly ve prospěch krajského města byly patrné v Královéhradeckém, ve Zlínském a v Libereckém kraji.