Úkolem vlády v rozvoji informační společnosti, mimo její angažovanosti v elektronické veřejné správy a podpoře rozvoje e-gramotnosti, je nejen "nepřekážet", ale zejména jasně formulovat celospolečenské cíle a principy informační politiky a zároveň vytvářet stimulující rámec pro rozvoj soukromých iniciativ.

Uplatnění informačních a komunikačních technologií (ICT) ve veřejné správě je dosud na počátku. Vláda od počátku funkčního období vidí v této oblasti hlavní úkoly ve stanovení obecných priorit rozvoje informační společnosti ve formě národní (státní) informační politiky, v sestavení a prosazení konkrétních projektů podporujících e-government a e-gramotnost, v trvalém vytváření legislativního rámce a ve stimulaci privátních investic do těchto technologií.

Ohlédnutí zpět

V období po roce 1990 došlo k extenzívnímu rozvoji využívání ICT ve veřejné správě. Charakteristická byla absence národní informační politiky, informační systémy veřejné správy byly budovány izolovaně, tvorba systémů spíše podporovala práci úředníků než na službu občanům a podnikatelské veřejnosti. Chyběl právní rámec celého procesu.

V roce 1999 tato vláda, jako první v ČR základní politický dokument -- Státní informační politika, v roce 2000 pak Akční plán realizace SIP s celou řadou konkrétních projektů a pro rok 2001 se podařilo na tyto projekty prosadit do státního rozpočtu 865 mil. Kč. Byla schválena Národní Telekomunikační politika, s cílem vytvořit postupně liberalizovaný, otevřený trh moderních komunikačních služeb. Náš Akční plán je postupně harmonizován s iniciativou eEurope+ přijatou v Goteborgu v červnu 2001. Pozitivně byl tento přístup klasifikován i v hodnotící zprávě EU za uplynulý rok.

Legislativa

Podstatným úkolem vlády a parlamentu vytvářet odpovídající legislativní prostředí. Přesto, že za období této vlády byly přijaty důležité zákony (o ochraně osobních údajů, o poskytování informací, o elektronickém podpisu, o informačních systémech veřejné správy), nemůžeme být stále spokojeni s legislativním rámcem rozvoje informační společnosti.

Stále existuje řada norem, které vyžadují paralelní prokazování a dokazování různých skutečností, jak v elektronické, tak papírové formě. To je, podle zkušeností z implementace zákona o elektronickém podpisu, jednou z rozhodujících bariér rychlé a efektivní realizace projektů informační společnosti státních i privátních.

Nepodařilo se zatím vytvořit dostatečně rozumný, komplexní a racionální právní rámec, který by neobtěžoval a nevytvářel překážky k rozvoji elektronických služeb nejen veřejné správy, ale stimuloval k jejich vytváření a využívání.

V tomto směru očekáváme i v dalším období rozumnou shodu všech parlamentních stran k rychlému přijetí či modernizaci zákonů upravujících rámec rozvoje informační společnosti. Příkladem bude jistě zákon o registrech veřejné správy, kterým chceme pokračovat v racionalizaci back-office či návrh novelizace zákona o elektronickém podpisu.

Další bariéry

Je ovšem nutno poznamenat, že nadále zde bude celá řada bariér např. počítačová gramotnost úředníků i většiny populace, nutnost vyvolaných investic apod.

Proto je nutno zejména prokázat výhodnost elektronické formy interakce občanů i podnikatelské sféry s veřejnou správou i výhodnost této formy mezi orgány veřejné správy.

V oblasti e-governmentu chceme postupně začít zpřístupňovat takové služby, které osloví svým obsahem a parametry dostatečně velkou část občanské i podnikatelské populace. Využívání elektronické komunikace bude také reprezentovat určité investice na straně občanů, podnikatelské sféry i veřejné správy. Ty budou měřeny příslušným přínosem a rozšíření služeb e-governmentu pak bude závislé na dosažení kritické masy uživatelů i dostatečného portfolia těchto služeb.

Komunikační infrastruktura

Vláda se v rámci realizace SIP soustředila i na koordinované zajištění služeb komunikační infrastruktury ISVS. Příkladem určité optimalizace finančních zdrojů a využití principu outsourcingu je tedy rozhodnutí vlády o způsobu zajištění komunikačních služeb ISVS prostřednictvím jednoho partnera. Od tohoto opatření očekáváme zejména:

1. úsporu investičních nákladů,
2. optimalizaci provozních nákladů a
3. zvýšení kvality a portfolia poskytovaných komunikačních služeb.

Zásadním cílem je zajistit v krátkodobé perspektivě -- tj. ještě za funkčního období této vlády a bez v podstatných investičních nákladů -- koncepční budování a reálné fungování národní infrastruktury poskytování komunikačních a informačních služeb (chceme-li použít zkratku "govnet"). Tato infrastruktura se připojí k obdobné soustavě v rámci EU

Principiálně by se dále neměly výdaje na investice do vlastních komunikačních sítí orgánů veřejné správy schvalovat a zahrnovat do rozpočtu, protože orgány veřejné správy (až na výjimky -- armáda, policie, služby) by komunikační sítě neměly vlastnit. Toto stanovisko je i v plném souladu s nálezy Nezávislého kontrolního úřadu.

Hlavní překážky

S jakými překážkami se na cestě k e-governmentu, resp. na cestě realizace nesporně dobrých záměrů SIP, setkáváme?

1. Nedostatek disponibilních zdrojů státního rozpočtu, který souvisí s nekoordinovaným budováním nejrůznějších informačních systémů. Ani po třech letech úsilí se nepodařilo tento plně problém vyřešit. Jak reagujeme:
   1. snahou o jednotné zajištění služeb komunikační infrastruktury veřejné správy volbou jednoho poskytovatele,
   2. snahou o využití různých forem outsourcingu pro budování a provozování některých komponent soustavy ISVS,
   3. snahou o využití tzv. programového financování (tj. stanovení delšího finančního a věcného rámce projektů)
2. Legislativní rámec realizace SIP. Vláda a parlament začaly postupně přijímat důležité zákony, připraven je zákon o registrech veřejné správy, novelizace zákona o elektronickém podpisu.
3. Byrokratické bariéry a nedostatek vůle úředníků, hájících pouze resortní zájmy a stanoviska. Ponechám všechny konkrétní projevy tohoto trendu zkušenostem každého čtenáře. Byrokratické bariéry nejen otravují, ale mají i řadu důsledků, za všechny uveďme trvalé prodlužování termínů nejrůznějších úkolů a projektů, odsouvání jejich praktické realizace.
4. Obsahová, věcná nepřipravenost projektů Akčního plánu v minulých letech, která se promítá do jen pozvolného startu reálných projektů v současnosti.

Závěrem

Sumárně řečeno -- uplatnění ICT ve veřejné správě je teprve na počátku a musíme najít ty nejvhodnější způsoby jak urychlit tento proces, odstranit jeho bariéry a dosáhnout hmatatelných, pro občany a podnikatelskou sféru srozumitelných a výhodných výsledků.

Podkladové materiály byly s laskavým svolením autora redakčně zkráceny