Na březnové konferenci ISSS 2001 byla v programovém bloku GIS (geografické informační systémy) diskutována otázka: Co bude s daty GIS současných okresních úřadů? Nebudou ztraceny ve víru reformy veřejné správy? Vykrystalizovaly názory: 0) nedělat nic; 1) převést data na kraje; 2) rozdělit a předat je městům, obcím, svazkům obcí; 3) zkombinovat 1) + 2). Času bylo málo, mnoho jiných názorů ani argumentů nezaznělo.

Zkusme to

Než začneme udílet hraběcí rady, porozhlédněme se. Ministerstvo vnitra uskutečnilo v roce 2000 dotazníkové šetření u okresních úřadů České republiky. Zjišťovalo jím úroveň a vybavenost informačních a datových středisek jednotlivých OkÚ. Přestože 7 okresů údaje nedodalo a získané informace nejsou zcela relevantní, pro další úvahy o pozici a úloze GIS v procesu informatizace a transformace veřejné správy zjistíme zajímavé údaje.

Trocha statistiky

Na okresních úřadech bylo vloni téměř 16 tisíc stolních počítačů, více než 11 tisíc tiskáren, na 700 serverů a více než 900 přenosných počítačů. Nejrozšířenějším síťovým systémem byl Novell, klasická kancelářská agenda se nejčastěji zpracovávala pomocí SW Microsoft (MS Office, MS Works). Slavná česká šestsetdvojka oproti němu nedosahovala na okresních úřadech ani polovičního výskytu. 2 ze 3 úředníků vyhledávali popisné informace z Katastru nemovitostí programem Nemovitosti z VÚGTK Zdiby.

Šetření též zjišťovalo, jaké GIS okresní úřady používají a k čemu. Ukázalo se, že naše okresy používají 15 (!) systémů pro zpracování geoinformací. Seřadíme-li je podle frekvence výskytu, jsou to nejčastěji: 1. ArcView (více než 40x), 2. ArcInfo, 3. MicroStation, 4. TopoL (všechny tři více než dvacetkrát). Následují ty, které se vyskytují méně než desetkrát: 5. TmapViewer, 6. Geomedia, 7.--9. MaGIS, MapGuide, Mapinfo, 10. Gramis, 11.--14. GISEL, Kokeš, MISYS, BASET. Neuvádíme systém ARGIS, který je neveřejný a relativně uzavřený, neboť slouží účelům obrany a ochrany. Šetření nezjišťovalo nasazení internetových technologií pro GIS, ač právě tudy vede cesta ke snížení nákladů a současně k nevídané šiřitelnosti informací.

Samo pořadí systémů GIS na OkÚ je poněkud zavádějící, protože seřazuje produkty obtížně srovnatelné síly a použitelnosti. Ne na všech úřadech vyplnili dotazník GIS-specialisté, nic se nedozvíme o počtu instalací jednotlivých produktů. Tušíte-li, že existují OkÚ provozující více než jeden systém GIS, nemýlíte se. Běžně se užívají systémy dva, vyskytuje se až 5 systémů GIS na jednom OkÚ. Není to ani jen dobře ani jen špatně. Ale jde o peníze. Je-li cena systému jen vstupní investicí a stát ji již na OkÚ v 90. letech fakticky realizoval, ptejme se na výši nákladů, které udržují tento arzenál v chodu, a na jeho měřitelnou výslednou efektivitu.

Šetření nezkoumalo personální obsazení GIS -- přitom právě z okresních úřadů odešla řada odborníků. Kdo tím prodělal? Jeden školící den stojí 1--10 tis. Kč, samostatný operátor GIS je vycvičen nejdříve po týdnu školení a měsíci řízené práce, správce GIS roste několik let. Bez šikovného člověka je počítač jen snobským kusem nábytku. Mluví se o lidských zdrojích, ale přitom jimi zde stát exemplárně mrhá. Kdo dnes šetří na mzdách dobrých informatiků a úředníků, ten trestuhodně mrhá penězi daňových poplatníků.

Co GIS OkÚ nabízí?

Než položíme otázku "Co dál s GIS OkÚ?", zeptejme se "Co nám GIS OkÚ může nabídnout?" Z citovaného průzkumu se bohužel nedozvíme nic o datech, kterými GIS OkÚ disponují. Je ověřeno, že hodnota zavedeného IS tkví ze 75--95 % v informacích, v organizaci toků dat. A právě data jsou tím pravým ořechovým, oč by se měly obce, radnice a krajské úřady v období správní reformy zajímat. Pan Rous, oceněný letos v soutěži Geoaplikace roku, na zmíněné konferenci ISSS prohlásil, že jejich Městskému úřadu se hodí 4/5 dat, která používá OkÚ v Kladně. Obdobně se vyjadřují další. Co je tím rodinným stříbrem na OkÚ? Jde vůbec o nějaké bohatství?

V databázích okresních úřadů jsou data, která okresy potřebují k výkonu státní správy. Snad každý OkÚ má přehledné administrativní mapy krajů, okresů, obcí, matrik, stavebních, katastrálních, finančních aj. úřadů, zákresy variant chystaného územního uspořádání veřejné správy. Každý čas od času potřebuje mapy topografické nebo tématické, u kterých více záleží na podrobnosti. Jsou běžně dostupné v měřítcích 1:10, 25, 50, 100, 200 a 500 tisícům. Můžete mít civilní Zabaged nebo vojenské DMÚ, DETM. Existují digitální mapy silniční, vodohospodářské, hydrogeologické, geologické, mapa základních sídelních jednotek ad. Prakticky komukoliv jsou za peníze dostupná celorepubliková data v M 1:500000 (ArcČR, GEOČR500). Digitální výškopis lze získat z Vojenského topografického ústavu, projektanta kanalizačních řadů ale válečnická podrobnost neuspokojí, raději asi použije hustější vrstevnice, třeba od Zeměměřického úřadu. Výše uvedená data jsou vesměs součástí státního mapového díla a je nutné je legálně zakoupit u jejich příslušných správců.

Mapy a snímky

Pro podrobné modelování, plánování, projektování či rozhodování v území jsou nejvýznamnější mapy velkých měřítek (1:2000, 1:2880, 1:2500, 1:5000 a větší). Jakákoliv mapa v počítači je vždy složená z mnoha jednotlivých zobrazovacích bodů, které se do počítače dostanou z přímého měření v terénu, jako strukturovaný seznam souřadnic, nebo třeba z leteckého snímku. Ať tak či tak, nikdo nevytvoří digitální mapu rychle ani lehce. Proto jsou přesné mapy vytvořené z měřených dat nejdražší. A jsou přitom tím nejhodnotnějším "krmivem" pro GIS města či obce. Příkladem budiž polohopis uličních front, inženýrských sítí, digitální technická mapa města. Že na OkÚ tahle data nenajdeme? Jak kde. Například OkÚ v Uherském Hradišti jakož i magistráty větších měst taková data mají. Okresy mohly data shromažďovat ve spolupráci s radnicemi kupříkladu jako ÚTP -- územně technické podklady při vytváření územně plánovací dokumentace.

Kromě toho již poměrně běžně existují a jsou dostupná data dálkového průzkumu Země -- družicové a letecké snímky. Průkopníkem v užití leteckých snímků byl OkÚ Chrudim. Letecké snímky se dnes již rutinně používají v životním prostředí, pro regionální rozvoj, obranu, dopravu, památkovou péči, pro pozemkového úpravy. Orotofoto zobrazující k datu snímkování věrně stav území má hodnotu přinejmenším srovnatelnou s informací z Katastrální mapy. Že taková data existují a lze je používat i na počítači? Proč ne? – Mimochodem, víte, kolik stojí počítač a kolik takováto data?

Vedle mapových dat ovšem existují i "skutečná" GIS-data. Jde o inteligentní mapy, ve kterých je ke grafickým objektům připojena jedna nebo více popisných informací. Např. jeden polygon znázorňující obec "o sobě ví", pod který patří stavební aj. úřad. Na stejném principu můžeme uložit a později vyvolat informaci o počtu obyvatel. Podobně nad Katastrem nemovitostí během pár sekund najdete a zobrazíte třeba všechny parcely vlastněné panem Novákem. To již jsou úlohy, které by dnes bez počítačů nechtěl řešit asi nikdo.

Do zvláštní kategorie pak patří množství dat, která GIS OkÚ skutečně originálně samy vytvořily a která jinde stěží najdete: mapy pásem hygienické ochrany zdrojů pitné vody, mapy maloplošných chráněných území přírody, stavebních uzávěr, územních systémů ekologické stability, digitální Územní plány obcí, mapy rozvojových lokalit, starých ekologických zátěží, těžeben či lomů, mapy sirén CO, čerpacích stanic pohonných hmot, mapy cyklostezek, klady listů jednotlivých mapových děl, snímků atd. atd.

Nahoru nebo dolů

Kde je tedy vlastně jaký problém? Co brání zajít na okresní úřad a chtít cokoli ze zmíněného? Zádrhelů bude několik: cena dat, chybějící metainformace, různorodost databází. Vraťme se k prvnímu odstavci tohoto článku: až dosud jsme diskutovali jen variantu 2) -- OkÚ budou distribuovat data "dolů" – městům, obcím, sdružením. Svůj počítač s operačním systémem mají, freewarový GIS-prohlížeč si stáhnou z internetu. Později zakoupí rozumnější software. Data objednají, zaplatí. Pohoda, klid, legrace? Byla by větší, kdyby...

Kdyby náš stát oplýval kapánek větším rozumem a začal aktivity a datové toky v GIS více koordinovat. Proč má kdokoli, kdo potřebuje nakrmit svůj systém informacemi o území, žadonit u nějakých desatero dveří a pátrat, co vůbec existuje? Proč by třeba digitální administrativní mapy bez připojených databází nemohly být ihned uvolněny pro volné používání?

Má-li reforma veřejné správy proběhnout ku prospěchu této země, pomohlo by nařídit všem úřadům, v prvé řadě okresním, aby sestavily seznam, jakými daty GIS disponují. Univerzální systém geografických metadat existuje, jmenuje se MIDAS a jeho (?) slabinou je, že zatím nikdo nemá povinnost naplnit jej informacemi o svých informacích. Přitom by na to stačil půlrok času! Kdo má zájem skoncovat se zbytečnými duplicitami a nedostupnými hájemstvími bílých límečků? Kdo na sebe vezme odpovědnost za permanentní údržbu databází?

Neosvětlili jsme ještě, že co okres, to svět GISu sám pro sebe. Přestože okresy od samého zavádění technologie GIS de facto řešily totéž, není to v současné době totéž. Osvícenější kolegové se snažili koordinovat tvorbu GIS v nadresortních souvislostech -- např. každoroční Sečské konference "GIS ve veřejné správě" prosluly jako přehlídka zkušeností, kolbiště názorů a inkubátor odborníků. Je-li na OkÚ 15 systémů GIS, je jisté, že používají data v nekompatibilních formátech! Každý převod dat znamená riziko ztráty či zkreslení dat, přinejmenším nutnost kontrol a tedy neproduktivní čas. I přesto je ovšem rozdrobení databází GIS obcím reálně proveditelné, neboť jde o dekompozici.

Nutno rozhodnout

Složitější bude agregace na krajskou či republikovou úroveň. Zmapujeme-li disponibilní geoinformace, ptejme se dále: Kolik času, sil a peněz bude stát agregace stávajících okresních databází? U kterých dat vůbec má smysl? Existují kritéria hodnocení kvality dat GIS? Chtěl je někdy někdo? Jakou úlohu hraje standardizace? Nastavil někdo laťku lidem, kteří o sobě tvrdí, že jsou kvalifikovanými geoinformatiky? Jaká má být cenová politika geodat? Mají se vůbec data vytvořená za peníze daňových poplatníků prodávat? Komu a za jaké ceny?

Politici plamenně hovoří o reformě veřejné správy, o informatizaci společnosti. Jaké jsou skutky? Kdo nic nedělá, nic nepokazí? Zvítězí nulová varianta? Hodíme všechno za hlavu a pak začneme znovu? Má-li dojít k zániku OkÚ, je nejvyšší čas rozhodnout o organizační a technické realizaci varianty 3). Je to pouhá noční můra podjatých "okresáků", anebo hrozba neomluvitelného mrhání pod bohulibým heslem reformy veřejné správy? Co vy na to?