Zajímavý výzkum pro Národní knihovnu provedla společnost DEMA, a. s. Cílem bylo získat reprezentativní údaje o informačních potřebách venkovské populace se zvláštním zřetelem k využití internetu. Přestože byl výzkum směřován především k řadovému obyvatelstvu, nádstavbovou složkou byly samostatné ankety starostů obcí a zástupců podnikatelské sféry.

Z hlediska lokalizace byl výzkum prováděn v obcích do 2000 obyvatel v okresech Český Krumlov, Náchod, Tachov a Vsetín. Soubor občanů představoval 1720 osob, starostů 120 osob a 201 podnikatelů. Rozdělení respondentů mezi okresy bylo rovnoměrné, tedy přibližně čtvrtina v každém okrese. Počet účastníků výzkumu podle velikosti sídla ukazuje tabulka 1.

Tabulka 1: Respondenti výzkumu podle velikosti sídla (%)

Základní výsledky výzkumu se odpovídají na pět okruhů otázek. První okruh odpovídá na otázky, zda respondent potřebuje informace a jaké. Druhý okruh je zaměřen na formy a důvody využívání knihoven, třetí se týká internetu a jeho dostupnosti, čtvrtý je zaměřen na podmíněnost využívání informačních technologií. Pátý okruh porovnává pohledy veřejnosti se specializovanými anketami pro starosty a podnikatele.

Informace

Většina respondentů potřebuje pro svou práci, vzdělávání i zábavu informace. Občané se v tomto smyslu vyjádřili kladně v počtu 76 %, starostové 93 % a firmy 96 %. Obecně je tato potřeba silnější u mladších lidí a roste s vyšším vzděláním

Knihovny

Minimálně každý druhý občan v malé obci navštěvuje veřejnou knihovnu (53 %), do knihovny chodí téměř každý druhý starosta (47 %) a každý třetí podnikatel (31 %). I zde platí podmíněnost vzděláním, čím vyšší vzdělání respondenta, tím je potřeba informací důraznější. Z hlediska služeb jsou nejvíce občany využívány výpůjčky (96 %), sledování časopisů (47 %) a jen 5 % respondentů využívá v knihovně Internet. Mezi účastníky výzkumu zazněl velký zájem o služby z elektronických bází dat (občané 40 %, starostové 58 % a podnikatelé 41 %). Mezi náměty na doplnění služeb byl na prvém místě Internet a na druhém kopírování.

Internet

Zhruba každý čtvrtý občan a každý druhý starosta i zástupce firmy v malé obci používají Internet. Obecně platí, že každý třetí ekonomicky činný občan malé obce internet využívá. O něco častěji jej používají muži (30 %) než ženy (24 %) a ve skupině mladých (15--17 let) ho používají dvě třetiny, polovina 18--24letých (53 %) a třetina 25--29letých (35 %). Ve skupině nad 60 let používá Internet 4 % respondentů. Opět platí výrazná podmíněnost vzděláním (69 % studentů uvádí práci s internetem).

Zajímavý je rovněž čas strávený u internetu. Čtvrtina uživatelů stráví během týdne u internetu maximálně hodinu, třetina tři až pět hodin, každý pátý mu věnuje více než šest hodin. Všichni starostové, využívající internet uvedli týdně alespoň hodinu, každý pátý dvě hodiny a každý čtvtrý tři až pět hodin týdně.

Podmíněnost

Mezi základní prvky podmíněnosti využívání internetu patří znalost práce s počítačem, vybavenost technikou a jazykové znalosti. Čtyři občané z deseti u zkoumaného vzorku neumějí pracovat s počítačem (každý šestý starosta). Ve své domácnosti má počítač každý třetí občan a každý jedenáctý je připojen na internet (u starostů je to každý druhý a každý osmý). Jazykové znalosti jsou nevalné --10 % uvádí aktivní znalost angličtiny, 13 % němčiny a 10 % ruštiny.

Závěrem

Výzkum, který byl založen na mapování názorů občanů i odborníků, ukázal, že všechny skupiny si uvědomují význam a priority informačních technologií. Důležitá je proto osvěta a informovanost, přestože existuje celá řada objektivních bariér rozvoje informačních systémů. Patří mezi ně nedostatečná podpora státu, vysoké telefonní poplatky a drahý provoz internetu, nedostatek financí v rodinných i firemních a obecních rozpočtech. Bariéru tvoří i konzervatismus a pohodlnost učit se novým věcem. Jednou z cest jak umožnit práci s internetem širším vrstvám je zavádění veřejných internetových stanic na obecních úřadech nebo ve veřejných knihovnách.