Poslanecká sněmovna schválila ve středu 24. května 2000 návrh zákona o elektronickém podpisu, nyní jej čeká projednání v Senátu. Zákon je velmi důležitý zejména pro rozvoj elektronického obchodu, proto se domníváme se, že bychom se měli elektronickému podpisu, jeho fungování a využití věnovat také na stránkách VSOL.

Zákon vznikl díky iniciativě Sdružení pro informační společnost (SPIS), autory původní předlohy zákona jsou doc. Vladimír Smejkal a doc. Vladimír Mates. Na tvorbě pozměňovacích návrhů se podílela expertní pracovní skupina a Úřad pro státní informační systém (ÚSIS). Předkladateli zákona byli Vladimír Mlynář, Ivan Langer, Stanislav Gross a Cyril Svoboda.

Zákon o elektronickém podpisu může Českou republiku posunout o krok blíže ke vstupu do Evropské unie. Pro občany pak může znamenat snazší a pohodlnější komunikaci se státní správou, rychlejší a efektivnější způsob obchodování a bezpečnější komunikaci na Internetu.

Základním cílem zákona je to, aby se elektronickým dokumentům dostalo stejného zacházení a stejné právní váhy jako dokumentům klasickým. Elektronický podpis se dá využít všude, kde dnes funguje běžný podpis občana nebo úředníka. Navíc jím lze podepsat i to, co ručně je možné velmi obtížně (obsah diskety, fotografie…). Umožňuje identifikovat autora a ten může provádět prostřednictvím Internetu jakoukoli transakci, od prostého zaslání e-mailu až po bleskový převod milionových sum z konta na konto. Předpokládá využití elektronického. obchodu také v oblasti veřejné správy, při styku občana s úřady a naopak.

Zákon předpokládá vznik "ověřovatelů informací", neboli "certifikačních autorit", jinak řečeno také "elektronických notářů", kteří budou zaručovat občanům, že el. podpis vytvořila skutečně oprávněná osoba.

Co je to elektronický podpis?

Je to číslo, které se připojí k dokumentu v počítači a které zahrnuje jak vaší identitu, tak obsah onoho dokumentu. Je prakticky nemožné ho zfalšovat a je jednodušeji ověřitelný než podpis klasický. Zatím nejobvyklejším typem je podpis digitální.ten vzniká pomocí šifrování dvěma klíči. Jeden z nich je klíč soukromý a zná jej pouze autor dokumentu, druhý je veřejný a může jej znát kdokoliv. Samotný digitální podpis je tedy velké číslo vytvořené vlastníkem použitím podepisovacího prostředku -- soukromého klíče. Nikdo jiný jej vytvořit nemůže, všichni ostatní ale mohou tento podpis ověřit protože veřejný klíč je přístupný všem a jeho pravost je ověřena certifikační autoritou.

Co elektronický podpis umožňuje?

1. Identifikaci partnera
2. Ochranu obsahu zprávy
3. Nepopiratelnost zprávy

Kde se dá elektronický podpis použít

Ve státní správě a samosprávě

Občan je obvykle nucen dokumenty přenášet mezi úřady. Jakmile získá právně platnou možnost podepisovat se elektronickým podpisem, může většina komunikace mezi ním a úřady probíhat dálkově. Elektronickou cestou bude moci podávat nejrůznější prohlášení, daňová přiznání, přihlášky a odhlášky, žádosti o výpis z trestního rejstříku, o sociální dávky, dokonce i odhlásit vozidlo na dopravním inspektorátu. V konečném efektu občan ušetří čas a úřad zase náklady na tisk a distribuci papírových dokumentů.

V bankovnictví

Klient "elektronické" či "přímé" banky má možnost disponovat svým účtem nejčastěji po Internetu. Všechny příkazy odesílané bance přitom podepisuje svém elektronickým podpisem. I zde dochází k úspoře nákladů, neboť bankovní operace fyzicky uskutečněná v pobočce stojí okolo 50 Kč, prostřednictvím Internetu činí náklady pouhých 60 haléřů.

Pro elektronické obchodování

Jednak můžete nakupovat v elektronických prodejnách a obchodních domech bez stání ve frontách, a to bez ohledu na vzdálenost, jednak můžete obchodovat s partnery z celého světa bez nutnosti velkých skladových zásob. Elektronický podpis je zárukou, že zákazník i obchodník skutečně existují. Další výhodou je, že elektronické obchody mají otevřeno 24 hodin sedm dní v týdnu.

Pokud zákon bude přijat, podstatně se ulehčí život všem, kteří jsou zvyklí používat moderní informační a komunikační technologie. Těm by mohlo k odeslání daňového přiznání , uzavření smlouvy či styku s finančním úřadem a dalším činnostem stačit pouhé kliknutí myší počítačem.

Čerpáno z brožury Elektronický podpis v praxi -- sněmovní tisk č. 415, který zpracovalo Sdružení přítel informačních technologií -- SPIS