Projekt Veřejná správa online
Veřejná správa online
Příloha časopisu
Časopis Obec a finance
Nové informační technologie
ve veřejné správě
Veřejná správa online

Hlavní otázkou už není kdo a co, nýbrž jak rychle a za kolik…

Ročník: 2000, Číslo: 3, Rubrika: Rozhovory

Ing. Karel Březina nastoupil do funkce ministra vlády Českého republiky koncem letošního března. Navíc dostal na starosti jednu velmi důležitou oblast, která bude hrát v budoucnu čím dál větší roli. Je jí státní informační politika. Náš rozhovor probíhal právě v době okolo přijetí Akčního plánu a státní informační politiky (SIP) vládou. S panem ministrem jsme si povídali nejen o něm, ale také o tom, kam by se naše informační politika měla ubírat a do jaké míry a kdy je naše země tyto představy a cíle schopna naplnit a realizovat.

Karel Březina, ministr vlády ČR
Jste ve funkci ministra relativně velice krátkou dobu. Přesto, máte již konkrétní představu, jak by naše informační politika měla vypadat a co by nám měla přinést?

V první řadě bych uvedl "odbyrokratizování" veřejné správy, dále rychlejší zpřístupnění informací, nové pracovní příležitosti a měla by i přispět ke zjednodušení a zefektivnění funkce veřejné správy. Samozřejmě nedílnou součástí je také podpora vzdělání. Státní informační politika je dána Akčním plánem. Jak známo, tento dokument vláda již jednou projednávala a vrátila ho k dopracování. Nyní jsem předložil nový, přepracovaný dokument. Oproti předešlé verzi jsme zvolili projektový přístup. S dokumentem se ostatně budou moci seznámit všichni občané, protože po jeho schválení vládou je vyvěšen na našich webových stránkách. Za velmi podstatné pro další rozvoj považuji aby se podařilo zrealizovat několik zásadních projektů. Jde o zvýšení informační gramotnosti, o elektronický obchod a o elektronickou veřejnou správu.

Starosty a představitele radnic bude asi nejvíce zajímat otázka elektronizace veřejné správy...

V první řadě jde o to co nejdříve umožnit dálkový přístup k vývěskám, úředním deskám a příslušným listinám a dokumentům, tedy přístup elektronickou cestou, všem občanům. Stejné platí o úředních deskách soudů. To znamená vybudovat komunikační kanály pro styk občanů s veřejnou správou a vytvoření tzv. referenčního rozhraní. Bezpečná a sdílená rozhraní považuji za primární záležitost pro komunikaci, a také pro bezpečnost sdílení dat. Tato oblast zahrnuje i elektronizaci registrů, která by měla být realizována do roku 2002.

Uvědomuje si vláda, že rozvoj v oblasti IT probíhá velmi rychle. Pokud však budeme postupovat dosavadním tempem, mohl by nám tak říkajíc ujet vlak. Neuvažujete tedy o zavedení nepřímých nástroje, aby se ty důležité kroky mohly uskutečnit rychleji?

Máte zřejmě na mysli daňové úlevy či odpisy při pořízení výpočetní techniky, různé slevy nebo dotační tituly v případě veřejné správy. Podobných názorů jsem již slyšel více. Bohužel vás zklamu, to prostě není možné. Zásadním důvodem je, že naše zákony musíme tvořit tak, aby byly v souladu s normami Unie. V členských zemích se v těchto případech buď spojí stát s privátním sektorem, anebo akci zafinancuje stát. Nikdy se však nepraktikuje, aby odpisy pro firmu, která například nakoupí počítače do škol, byly jiné než pro tu, která je nenakoupí.

Takže ani nový dotační titul, z něhož by se financovaly záležitosti týkající se informatizace či elektronizace veřejné správy?

Určité dotace již existují a nevím o tom, že by se připravovaly další. Podle mého soudu však celý proces elektronizace tak pomalý není. Vláda schválila dokument Akční plán SIP, změní se postavení Úřadu pro státní informační systém, ve sněmovně prošel zákon o elektronickém podpisu. Podpoří–li ho senátoři, zhruba na přelomu roku by mohl vejít v platnost. V současné době probíhají zkoušky na dvou finančních úřadech, které mají ověřit, jak nejlépe může zákon v praxi fungovat. Věřím, že zejména na finančních úřadech je reálné, aby se elektronický podpis začal rychle používat. Vše prostě najednou udělat nelze a já si myslím, že věci se již do pohybu daly.

Kolik peněz na realizaci Akčního plánu vláda uvolní?

Akční plán ve svém úhrnu, do kterého nejsou zatím zahrnuty resortní programy a projekty, které jsou nebo budou zahrnuty v resortních rozpočtech, obnáší na rok 2000 částku 250 milionů. Původně vláda sice navrhovala půl miliardy, ale po diskusích v poslanecké sněmovně to dopadlo jinak. Důležité je, že pro letošek ta částka postačuje. Rozhodující však budou další dva roky, tedy 2001 a 2002. Budu bojovat za to, aby se v rámci státního rozpočtu potřebných 12 miliard korun našlo.

Když se bavíme o financích, jak jsme na tom ve srovnání se zeměmi Evropské unie? Myslím tím, kolik peněz či jaké procento HDP členské státy vynakládají na tyto účely?

Podle oficiálních odhadů Ministerstva financí vydáváme na informatiku nejméně 5,4 mld. Kč. Některé odhady hovoří o 8 až 10 miliardách. Ani tato částka však zdaleka nedosahuje úrovně, kterou bychom měli v ČR vynakládat ve státní správě na využití informačních a komunikačních technologií, abychom vydávali srovnatelný podíl prostředků státního rozpočtu s EU. Kdybychom vzali toto srovnání, tak by naše hladina měla být zhruba na úrovni 20 až 30 mld. Kč ročně.

Jak vnímáte partnerství veřejného a soukromého sektoru? Mimochodem, ve světě je zcela běžné, u nás zatím v plenkách.

Public Private Partnership, neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru, by mohlo výrazně napomoci při uvádění projektů Akčního plánu do života. Souhlasím, že u nás zatím nejde o příliš masový jev. Proto chci v září či říjnu předložit vládě koncepční materiál, který by měl definovat, za jakých podmínek bude toto partnerství fungovat. Očekávám náročnou diskusi, a to jak ze strany vládních kolegů, tak s podnikateli. Proto bych nyní nerad něco bližšího prozrazoval.

Součástí Státní informační politiky byl také harmonogram k Akčnímu plánu. Je známo, že v tomto harmonogramu došlo ke zpoždění. Mohl byste uvést důvody?

Prvním, který já vidím, je zakořeněný resortismus a právě v období přípravy Akčního plánu státní informační politiky jsme museli tento zakořeněný resortismus překonat a zbavit se ho. Druhým důvodem je činnost ÚSIS, který v této oblasti nesplnil svoji roli a věnoval se především v závěru minulého roku problematice Y2K. Třetím je i částečná nereálnost termínů, které tam byly uvedeny. Nechci tím samozřejmě snižovat hodnotu tohoto dokumentu, ale musíme říci, že když se takový nový dokument tvoří, někdy dochází k těmto posunům. V neposlední řadě to bylo rozpočtové omezení.

Zlepší se tedy činnost Úřadu pro státní informační systém poté co vláda schválila za jeho ředitele Vámi navrženého pana RNDr. Alexandra Kratochvíla, který byl doposud řízením úřadu pověřen?

Jsem přesvědčen, že pan Kratochvíl je tou správnou osobou. Má mnoho zkušeností z této oblasti a věřím, že je dokáže využít. V podstatě od doby svého vzniku, tedy od roku 1996, se diskutovalo o tom, co by ÚSIS měl vykonávat. Podle mně by měl stát nadresortně a měl by koncepčně posuzovat jednotlivé systémy ve veřejné správě. Proto je nyní ve výborech parlamentu návrh zákona o informačních systémech ve veřejné správě, kde jsou jasně definovány i kompetence ÚSIS při koordinaci a certifikaci informačních systému ve veřejné správě. Věřím, že do konce roku projde celým legislativním procesem.

Nemáte dojem, že tak důležitá a rozsáhlá problematika, jakou je informační politika, by si nezasloužila vlastní ministerstvo?

V tuto chvíli bych nechtěl řešit problém vlastního ministerstva. Pro mně je nyní prioritou, aby Úřad pro státní informační systém, který k tomu byl vytvořen, dostal patřičné kompetence. Nicméně nevylučuji variantu, že v souvislosti s reformou ústřední státní správy, která by měla následovat za reformou veřejné správy, může dojít ke změnám v počtu ministerstev. Prostě úkoly státní správy se budou muset rozdělit mezi jednotlivá ministerstva. Pokud by takovéto ministerstvo vzniklo, bude se to týkat až příští vlády.

Nedávno jste se zúčastnil meziministerské konference Informační společnost v rozvíjející se Evropě, konané ve Varšavě. Jaké závěry pro nás z tohoto zasedání vyplynuly?

Předně bychom měli aktualizovat státní informační politiku dle iniciativy eEurope, především v oblasti zdravotnictví online a inteligentní dopravy a v oblasti sociální soudržnosti. Domnívám se, že Akční plán v té podobě, jak jej teď přijala vláda, již s cíli zmíněnými v eEurope z větší části koresponduje. Kromě toho budu koncem června (30. 6.) předkládat vládě jednak zprávu o činnosti Rady pro SIP za minulý rok, jednak hodnocení SIP. Na základě této zprávy by vláda měla ještě přehodnotit navrženou SIP a dále ji sladit s dokumentem eEurope.

Děkuji za rozhovor.

Eva Vítková

Napište nám

Veřejná správa online, příloha časopisu Obec a finance
© 2024 Triada, spol. s r. o., webmaster@triada.cz
Zpět na titulní stranu